Původně jsme vám – běžcům chtěli
k desátému ročníku připravit pár specialitek. Prodloužit trať o dva
kilometry (desátý ročník = deset kilometrů), zázemí na statku Bernard,
pamětní ceny atd. Plány byly velkolepé, jenže člověk míní a život mění.
Už v loňském létě, kdy se nám narodil nedonošený syn Šimon, jsme
zavětřili potíže a nakonec se ukázalo, že závod o třídu výš je prostě
nyní mimo naše kapacity. A tak jsme přestali brát desítku před názvem
našeho závodu v potaz a zachovali se, jakoby se žádné jubileum nekonalo.
Jakoby se nechumelilo.
A ono se vlastně
nechumelilo. Sice na tuto dobu nezvykle mrzlo, ale vločky se z nebe
snesly jen výjimečně, možná si jich mnozí ani nevšimli. Velmi jste nás,
milí běžci, překvapili svou účastí. A je pěkné, že když jsme vám nemohli
k jubileu nadělit dárek v podobě propracovanější akce my, nadělili jste
nám jej v podobě účastnického rekordu vy. Šedesát devět běhuchtivých
lidiček je v počasí, kdy rtuť teploměru tvrdošíjně odmítala opustit
pozici nacházející se pod nulou, více než skvělá účast. A za tu vám
ještě jednou děkujeme.
S tvrdou umrzlou tratí, ozdobenou jen velmi zřídka několika zamrzlými loužemi, se nejlépe popasoval...
Žádné komentáře:
Okomentovat