čtvrtek 30. července 2009

Zátopkův zlatý maratón: Horký Plzeňský II

Pylová alergie a astma. Ještě stále je to můj problém číslo 1. Rozhodují o tom, zda vůbec poběžím a případně jak poběžím. Poslední běh (11600 m) ve čtvrtek. Další dny se šetřím, jak se dá. V neděli se rozhoduji, že v pondělí na maratón do Plzně pojedu. Večer zabedním byt, aby průvan neroznášel po bytě pyl či spóry plísní. Přesto ráno v 6:00 hod. sípu a musím si fouknout. Jirka odchází před 9:00 hod. na rehabilitace, já s Matouškem posnídáme a připravujeme se na výlet do Plzně. Bude vedro, chystám si oddílové tílko. Jirka mě pošťuchuje, že to bude ostuda dát v oddílovém dresu maratón za 5 hodin. V Plzni jsme poprvé navštívili Dinopark a s Matouškem poprvé i zoologickou zahradu. V restauraci v ZOO jsem poobědvala těstoviny s kečupem a sýrem. Ideální jídlo pro maratónce, to se jen tak v restauracích nevidí. Poté jsme se přemístili k místu závodu.

čtvrtek 23. července 2009

Perštejn-Klínovec: Krušno v horách

Tak jsem TMMTR odpískala z důvodu přetrvávající dušnosti. Asi se budu každoročně rozhodovat v posledních dnech před závodem, jestli vyrazit na Moravu, nebo ne. Když už v červenci závodím, obvykle dokončím s astmatickým záchvatem. Astma spojené s pylovou alergií je prevít. Rozděluje mi sportovní rok tam, kde to vůbec nepotřebuji. Nejzajímavější ultrazávody se běhají o prázdninách. A já musím v červenci vynechávat tréninky. Samozřejmě jsem sledovala průběh TMMTR na netu. Kvůli počasí byl závod předčasně ukončen a do cíle doběhli jen 2 běžci - Dan Orálek a Jan Ondruš. Jestli se nepletu, tak (tentokrát pouze vinou nepřízně počasí) do cíle dosud nedoběhla žádná Češka?!

čtvrtek 9. července 2009

Moraviaman a co dál?

Ještě bych se několika myšlenkami vrátila k Moraviamanovi. Především kvůli sobě, abych si pro příště zapamatovala některé podstatné věci.