úterý 11. srpna 2009

Čtyřiadvacetihodinovka v Kladně: Když velí žaludek

Běh na 24 hodin v Kladně byl náhradním cílem, když jsem nemohla kvůli dušnosti odjet na TMMTR. Nebyla jsem na tento závod tedy tolik upnutá, ani jsem neočekávala žádné super výsledky po červenci, kdy jsem kvůli pylové alergii nenaběhala to, co jsem chtěla. Nebyla bych zklamaná za 150 km. 100 mil bych oslavovala.

čtvrtek 30. července 2009

Zátopkův zlatý maratón: Horký Plzeňský II

Pylová alergie a astma. Ještě stále je to můj problém číslo 1. Rozhodují o tom, zda vůbec poběžím a případně jak poběžím. Poslední běh (11600 m) ve čtvrtek. Další dny se šetřím, jak se dá. V neděli se rozhoduji, že v pondělí na maratón do Plzně pojedu. Večer zabedním byt, aby průvan neroznášel po bytě pyl či spóry plísní. Přesto ráno v 6:00 hod. sípu a musím si fouknout. Jirka odchází před 9:00 hod. na rehabilitace, já s Matouškem posnídáme a připravujeme se na výlet do Plzně. Bude vedro, chystám si oddílové tílko. Jirka mě pošťuchuje, že to bude ostuda dát v oddílovém dresu maratón za 5 hodin. V Plzni jsme poprvé navštívili Dinopark a s Matouškem poprvé i zoologickou zahradu. V restauraci v ZOO jsem poobědvala těstoviny s kečupem a sýrem. Ideální jídlo pro maratónce, to se jen tak v restauracích nevidí. Poté jsme se přemístili k místu závodu.

čtvrtek 23. července 2009

Perštejn-Klínovec: Krušno v horách

Tak jsem TMMTR odpískala z důvodu přetrvávající dušnosti. Asi se budu každoročně rozhodovat v posledních dnech před závodem, jestli vyrazit na Moravu, nebo ne. Když už v červenci závodím, obvykle dokončím s astmatickým záchvatem. Astma spojené s pylovou alergií je prevít. Rozděluje mi sportovní rok tam, kde to vůbec nepotřebuji. Nejzajímavější ultrazávody se běhají o prázdninách. A já musím v červenci vynechávat tréninky. Samozřejmě jsem sledovala průběh TMMTR na netu. Kvůli počasí byl závod předčasně ukončen a do cíle doběhli jen 2 běžci - Dan Orálek a Jan Ondruš. Jestli se nepletu, tak (tentokrát pouze vinou nepřízně počasí) do cíle dosud nedoběhla žádná Češka?!

čtvrtek 9. července 2009

Moraviaman a co dál?

Ještě bych se několika myšlenkami vrátila k Moraviamanovi. Především kvůli sobě, abych si pro příště zapamatovala některé podstatné věci.

pátek 12. června 2009

Silva Nortica Run

Nové Hrady, kde to je? Vybavuje se mi jen televizní reklama na vodu z Novohradských hor, z nádherné přírody. Nový závod v ČR na mých oblíbených tratích - ultramaratón a maratón. O tomto víkendu se tluče víc akcí - 6 a 12 hod. Selftransendence Race ve Stromovce a Jirkovský crossmarathon (ten je nakonec přehozen o týden později). Ale co, tam už jsem byla několikrát. Rozhodujeme se s Jirkou pro Nové Hrady, neboť jednoznačně převažuje zvědavost a navíc tam Jirka může běžet půlmaratón. Teď se ještě musím rozhodnout, jestli 42 nebo 75 km. Nebylo to zase tak obtížné, protože 14 dnů po už mám v diáři napsanou náročnější akci, takže bude stačit maratón.

úterý 9. června 2009

Tak jak dlouhý je vlastně ten maratón?

Sobotní ráno na náměstí v Nových Hradech. Srdce klášterního zvonu se chystá na svých sedm úderů. Někde v dálce ho zakokrháním předstihne kohout. Před zatím ještě zavřenou Jednotou se kupí místní. Družný hovor dvou dam s proutěnými košíky přeruší příchod staršího muže.

středa 20. května 2009

pondělí 27. dubna 2009

Brdská stezka, 50 km aneb Milostné vyznání

Brdskou stezku jsem si zamilovala od svého prvního startu v r. 2004. Lákala mě náročnost trati, přitom se nejedná o nic nepřekonatelného. Lákala mě samozřejmě pěkná příroda na jednom okruhu, což je tak trochuobestřeno tajemstvím (oproti okruhovým závodům třeba ve Stromovce, tam jen tak něco nepřekvapí). Byl to můj druhý ultramaratón. Byl to rok mých osobních rekordů, 14 dní před padesátkou jsem si zaběhla dosud trvající OR na maratón v České Lípě. Byli jsme v Brdech tenkrát ve třech. P. Szász to také běžel, Jirka se přihlásil na pochod.

středa 22. dubna 2009

Pardubický půlmaratón

Na Pardubický vinařský půlmaratón jsem si vzhledem k jen nezbytnému minimu tréninku v posledních týdnech stanovil celkem smělý cíl. Načít druhou desítku půlmaratónů pod sto minut.

středa 15. dubna 2009

středa 8. dubna 2009

Když se nula stěží rovná třinácti

Už na Pečecké desítce jsem zkoumal, kde až pro mě může ležet ona neblahá, nikým nemilovaná a možná i absolutní běžecká nula. Alespoň pokud se formy týká. Jenže v Pečkách jsem si zadělal na formu, potažmo na nulu, ještě menší.

úterý 24. března 2009

Šestihodinovka v Zetku aneb Do haly už ne

Byl to náročně strávený 1 den, snad dobrý trénink na 24 hodinovku (to se ukáže na té nejbližší), pro mě velké zklamání a potvrzení "do třetice všeho zlého", rozhodnutí, že v uzavřených prostorách "už nikdy".

čtvrtek 5. března 2009

Orienťácký marast

Závod, který mi startuje téměř za barákem nemůžu vynechat. Přespolák pořádaný orienťáky sice nebude nic pro mne - silničního běžce, ale jak říkám, doma je doma.

středa 25. února 2009

Pochoďák

Pro mne poslední částí kadaňského Zimního běžeckého poháru se stal v neděli 22.2. Běh kolem Úhoště. Přelomový víkend mezi únorem a březnem, kdy je v Kadani Závěrečná kontrolka na 3 kilometry máme přespolák v Sokolově. Takže nač se kvůli třem kilákům trmácet kiláků sto dvacet....

úterý 17. února 2009

Góly, body, sekundy

Aby se v následujícím příspěvku objevily vůbec nějaké body, vezmu to bodovým systémem. Tedy bod po bodu.

pátek 23. ledna 2009

Tunelové vidění

Po krátké době jsem se znovu rozhodl sportovat v uzavřeném prostoru asi 60 na 6 metrů. Prostě nechat se vidět v tunelu.

úterý 20. ledna 2009

Když si tělo staví hlavu

Na přelomu roku jsem prodělal slušný zánět nosohltanu. Když mám rýmičku jsem na umření a jistě si dokážete představit, jak vypadám, když mě postihne tohle. :o)

čtvrtek 15. ledna 2009

Hodnoť a budeš žít

Podle všech dostupných příspěvků bloggerů to skoro vypadá, že kdo nezhodnotil uplynulý rok, jakoby snad ani v tom letošním nežil. Někde :o) jsem se dokonce dočetl, že prý by si o mě leckdo mohl myslet, že pocházím odněkud z Podivína. Takže i já raději zhodnotím.