Měsíc padajícího listí

Dlouho jsem zvažoval, jestli mám v naší momentální situaci psát říjnový souhrn. Nakonec jsem neshledal pádný důvod tenhle měsíc, kdy se kola starostí začala otáčet na plné obrátky, vynechat.

Jaké je to na dně

Nějak se nám v posledních letech nedaří. Loni jsem se domníval, že jsem na dně. Jenže já po tom dně, alespoň chodil. Stručně shrnuto, jen mě bolely achilovky. Letos ovšem Dáša na tom dně doslova leží.

Waldsassen Stadtlauf

Těžko se mi to přiznává, ale občas je mi z mých momentálních výkonů trochu stydno. Co se tedy takhle jednou skrýt? Skrýt se mezi hobíky, kteří neumějí česky? Skrýt se sice  v nevelkém, ale oproti regionálním běhům početném davu?

Měsíc lovu

Ten čas ale letí. Je za námi září a nutnou podotknou, že ani v září jsem zrovna nezářil.

Vencoběh

Františkolázeňský Václavský běh v několika bodech:

Běchovice: Vyležená forma?

Stojím v davu nedaleko památného třináctého patníku, z oblohy se řinou proudy studené vody a chlazení dokonale doplňuje protivítr, na který se všichni běžci určitě "moc těší". Na kontě posledních dnů mám kromě nevydařeného nočního pobíhání Prahou také rozlomený a stále ještě bolavý zub, týdenní virózu, ze které jsem se sotva vyškrábal a směšný tréninkový pád na bahně, při kterém jsem si tak šikovně přilehl pravou ruku, že jsem s ní bolestí v rameni nemohl ani pohnout a ani dnes by to bez neuměle provedeného tejpu ráno před zrcadlem nešlo.

Tesco Night GP: Marnost ve tmě

Matka měst se nikdy moc do tmy neschová, ale tentokrát žije víc než kdy jindy. Zvědaví turisté koukají nevěřícně z věže Staroměstské radnice na to hemžení hluboko dole.  Na běžce shlíží i Chrám Matky Boží před Týnem, jehož osvětlení bledne ve stínu tisíců lumenů, které nám osvětlují start i cíl. Mety, mezi kterými v už o dost temnějších uličkách a na nábřežích Prahy natočíme svou desítku.

Měsíc zrní

Asi jedině tak, že by to zrní bylo celý měsíc mou jedinou potravou, bych dokázal něco zhubnout. :)