Noční hodinovka

Byť už mám za sebou v novém roce dva závody a i v tom nevlídném starém jsem jeden po tomto závodě odběhl, rozhodl jsem se alespoň krátce k Noční hodinovce vrátit. Protože tato nevšední akce si nějakou zmínku určitě zaslouží.

Koyama je....

....na My Treneeku.

Měsíc bláznivý

Za okny bubnuje do parapetu děšť a jeho kapky s čvachtáním dopadající do rozbředlého sněhu slibují na ráno ledovku. Já tu sedím, pitomě zírám do monitoru, rýma mě dusí a kašel mě trhá. Tak nějak to charakterizuje uplynulý šílený měsíc.

Tři Kadaně

Do Kadaně se na běžecké tratě vracím rád. Ani ne tak kvůli závodům samotným, které jsou většinou pod taktovkou místní pořadatelské celebrity Čeňka Filingra a tedy mnohdy velice...ehm... (jak to říct kulantně?) nesnadné. Mé návraty sem mají na svědomí z části přátelská atmosféra mezi běžci, z části tajemná krása historického centra města a v neposlední řadě také úchvatné přírodní scenérie Doupovských hor. Nikdy si nenechám ujít možnost udělat si alespoň krátkou procházku městem nebo, to v případě, že mám více času,  si vyšlápnout na Svaťák, Úhošť či Mravenčák. Kdybych si měl vybrat, kde budu žít v Ústeckém kraji, byla by Kadaň jedním ze dvou v úvahu přicházejících míst.

Povídání o Velké kunratické

Za třemi vrchy a čtvero potoky, v temném hvozdu kunratickém leží místo, které je mnoha stovkami pobíhajících bláznů zváno třemi písmeny - CÍL.  Cíl Velké kunratické. Tohoto bájného místa chtějí všichni ti blázni dosíci. Zajímavé na tom ovšem je, že to místo je zároveň zváno startem. Je to tedy také místo odkud chtějí všichni onoho pro ně bájného místa dosáhnout. Jak už jsme řekli – blázni.

Měsíc padajícího listí

Dlouho jsem zvažoval, jestli mám v naší momentální situaci psát říjnový souhrn. Nakonec jsem neshledal pádný důvod tenhle měsíc, kdy se kola starostí začala otáčet na plné obrátky, vynechat.

Jaké je to na dně

Nějak se nám v posledních letech nedaří. Loni jsem se domníval, že jsem na dně. Jenže já po tom dně, alespoň chodil. Stručně shrnuto, jen mě bolely achilovky. Letos ovšem Dáša na tom dně doslova leží.

Waldsassen Stadtlauf

Těžko se mi to přiznává, ale občas je mi z mých momentálních výkonů trochu stydno. Co se tedy takhle jednou skrýt? Skrýt se mezi hobíky, kteří neumějí česky? Skrýt se sice  v nevelkém, ale oproti regionálním běhům početném davu?