čtvrtek 3. ledna 2008

Jak na Nový rok...

...tak po celý rok.
Ne, že bychom chtěli běhat den co den dva závody. Ale běhat často a často i závodit je to, co nás baví. Takže asi tak.
Do nového roku jsem se probudil v šoku. Stala se hrozná věc. Večer jsem usínal vedle krásné mladé paní z hlavní kategorie a ráno jsem se probudil vedle veteránky. :o) Prostě děs. :D
Jak už jsem v úvodu nastínil běželi jsme (já i moje nová veteránka) hned na začátek roku dva závody. Je to už taková malá tradice. Pokud nám v tom nezabránilo zranění či nemoc, běháme oba závody už sedmým rokem. A i přes zranění, nemoci či těhotenství absolvujeme alespoň jeden z nich.
Prvním je Novoroční běh z Doubí na Svatošské skály a zpět. Kdysi se uvádělo, že je dlouhý dokonce sedm kilometrů, ale Svatošské skályvarianta z posledních let (6400 metrů) je asi nejpravděpodobnější. Už při rozklusu zjišťujeme, že to letos nebude žádná legrace. Celá trať sice vede po silnici, ale čerstvě namrzlá ledová vrstvička, klouzající hlavně ve vyjetých automobilových kolejích nebude nic příjemného. Ihned vymýšlím nové atletické pravidlo: Podle výkonnosti se běžcům rozdělí pytlíky a pytle s pískem, který budou na trať rozhazovat. Chrti vepředu dostanou pytle, střed pytlíky a ti vzadu (ti nejvytrvalejší) pytlíčky. Jen nevím, jestli se to ujme.
Start je v 11 hodin. Jsou tu i stížnosti na to, že tenhle závod není férový, protože s opicí či kocovinou se prý těžko běhá. Ale to je přece každého věc, jestli si s sebou vezme nějakého mazlíčka nebo poběží sám.
Vybíháme mírně se svažující rovinou po zmrzlé silnici. Když neběžím ve vyjetých kolejích, drží na vrstvičce sněhu mé silniční NBéčka překvapivě dobře. Trochu více mi to podklouzlo během celého závodu všehovšudy jednou. Po rovině následuje krátký seběh, kde je nutno zvolit trochu opatrnější našlapování a potom už opět rovina podél řeky až na obrátku. Snažím se držet Petra Sz. Říká sice, že netrénuje, jen běhá, ale i tak je mi jasné, že dnes bude pro mě tvrdým oříškem. Postupně předbíháme docela slušnou porci závodníků. Asi se po zjištění, jak to klouže, snaží běžet ještě opatrněji než my. Zezadu nás taky doběhne parta čtyř lidí a tak vytvoříme docela silnou skupinku.... ehm! ....početnou skupinku. Ti, co nás doběhli zezadu, si malinko odpočinou, brzy jdou do čela a natahují skupinku až skoro k prasknutí. Snažím se držet tvrdého oříška (a potažmo tím i skupinky) zuby nehty. Daří se mi to až na obrátku. Tam vida, jak někteří kloužou, zcela zastavím a kužel obejdu. Když se znovu rozeběhnu, přijde ono zmiňované výrazné podklouznutí. Znovu zastavím, znovu se rozebíhám a na skupinku ztrácím asi deset metrů. Nějak jsem ztratil rytmus běhu a postupně se má ztráta prohlubuje. Zkusím trochu přidat na rychlosti, třeba tím najdu i ztracený rytmus. A opravdu... Už neztrácím. Nebo alespoň ne tak markantně. Kuji plány do krátkého výběhu. Ještě přidám na tempu a nahoře na rovině budu rychlost stupňovat až do cíle. (Jarmila Kratochvílová by z mého plánu měla radost. :o) Třeba ještě někoho d(p)orazím. Pár jich tam vypadá skleněně. V kopci opravdu zaberu, čímž mne okamžitě touha po zrychlování přejde. Nohy jsou na ledové ploše pod vrstvičkou sněhu nejisté. Snad ještě více než při seběhu. Musím si zrychlení nechat až na rovinu. Nahoře ovšem zjišťuji, že v dohlednu přede mnou je už jen Petr Sz. I ten má však náskok okolo padesáti metrů. Do cíle zbývá sotva pět set metrů. Zkusím to. Řadím čím dál tím vyšší rychlosti až k pětce. Ani tak to ovšem nestačí. Nakonec dobíhám jen pár kroků za Petrem. S časem 28:21 nevím, jestli mám být spokojený. On se totiž nedá moc porovnávat s mým osobákem z téhle trati. Loni bylo sucho, několik stupňů nad nulou a měl jsem výrazně více natrénováno než letos. Asi to bude dobrý. Za osobákem je to jen něco přes dvě minuty. A nakonec nejsem téměř zadýchaný, nějak výrazně jsem se prostě nevydal. Navíc poprvé v tomto závodě v první desítce. A ještě k tomu jsem porazil Honzu, který mě vyhrát nenechává. Sice pořád chodil a potřásal s lahvičkou od Stopanginu, ale kdo ví, co v ní měl. :o)

Dáša se šetří ještě víc než já. Ve veteránkách je o poznání vyšší konkurence než mezi mladými. (Není kam se hnát a proč si lámat hnát :o). Tak už to tady v Karlovarském kraji chodí několik let. A to tu dnes ani neběží Ivana Sekyrová. Nakonec Dáša dobíhá do cíle pátá, v čase kousek přes 34 minut, ještě méně zadýchaná než já.
Druhý závod startuje ve 14.00 v Lokti. Vlastně to je jen takové novoroční proběhnutí. Pořadí se určí, ale ceny dostanou všichni doběhnuvší stejné. Přátelskou soupravu, pracovní rukavice, vstupenku na hrad a dobrou česnečku.
Proběhnutí je dlouhé 2,5 kilometru a je docela náročné. Více než první polovinu trať klesá a protože jde o Novoroční běh okolo Lokte, Hrad Loketmusí být zbytek zákonitě do kopce. Namrznuto je naštěstí jen na kostkách náměstí, což je asi 200 metrů po startu a zhruba stejně tolik před cílem.
Stavím se dopředu, ovšem s cílem nenechat se vybláznit přepálivšími dětmi, které se tu vždy ženou nakonec mostu přes řeku Ohři (asi 250 metrů po startu), jakoby cíl byl už tam. Povedlo se? Kousek přede mnou běží borci, kteří mi na Novoročáku v Doubí nadělili pět a více minut. Předbíhá mě ještě čtyřčlenná squadra nějakých fotbalistů a já naopak za sebe odsunuji ty evidentně přepálivší. Sbíháme serpentinami k nejnižšímu bodu závodu. Významným posunem akce je úplné uzavření trati automobilům. Dříve jsme tu přeci jen kličkovali mezi auty, aby jsme nemuseli nabíhat nějaký ten metr navíc. Někoho za sebou táhnu, ale podle hlasu a dupotu to vypadá jen na jednoho člověka. Za chvíli jde přede mě a svorně předbíháme dva ze squadry odpadnuvší fotbalisty. Ti si to ovšem nenechají líbit a asi po dvou stech metrech na mostě, kterým se vracíme přes řeku Ohři, nás předbíhají zpět a nasazují pět set metrů před cílem k drtivému finiši. "Ty vytvrdnou, to nemůžou vydržet," říkám si. No nevytvrdli! Vydrželi! Mně se začíná na začátku stoupání, kde je jeho nejprudší část, vzdalovat můj tahoun, kterého jsem většinu seběhu táhl já. Hodlám si pošetřit síly na závěrečný dvousetmetrový stoupáček po kočičích hlavách loketského náměstí (T.G.M.). Ještě chvíli ztrácím a pak jdu do finiše. Ani nestupňuji, rovnou drtivě vyrážím. Beru svého tahouna a mílovými kroky se přibližuju dalšímu běžci. Kamarádi na něj něco křičí. Co že to...? Aha! Už to slyším. "Jde po tobě!" Borec trochu zrychlí, ale stále se mu rychle blížím. Ohlédne se. Asi se zděsil, znovu mírně přidává. Taky sáhnu do svých skrytých rezerv a třicet metrů před cílem se dostávám na jeho úroveň. Začne řvát jako raněná zvěř, buď vzteky nebo v domnění, že mu řev dopomůže ke zrychlení. Jenže to rozběhlé monstrum vedle už zastavit nedokázal. :o) Porážím ho asi o krok. Ani nevím o kolikáté místo jsme to vlastně bojovali. Bůhví, zda budou výsledky. Když se vrátím z rohu náměstí, kam mě setrvačnost zahnala, podáme si ruce. Prý ho kamarádi varovali moc pozdě. Čas máme asi 10:50 (přeci jen jsem vypnul "časomíru", teprve když jsem se úplně zastavil). Oproti osobáku zhoršení jen o dvacet sekund. Jó krátký, ty já prostě nějak urvu.
Dobíhá Dáša. Neví v jakém čase, zapomněla vypnout stopky. 8-O Tuší, že ve své kategorii bude asi první. Je jedinou veteránkou, která letos absolvovala tenhle dvojboj a místní běžkyně dokázala porazit. Snad najdeme výsledky někde v novinách, protože na webu stoprocentně nebudou. Jestli je dohledáme, přihodíme je sem na blog.
Oba závody hodnotím velice pozitivně. Povrch sice nebyl skvělý, určitě nebyl na osobáky, ale možná je to tak lepší. Takhle můžu svalovat ty trochu slabší časy na vyšší moc. ;o) Začátek roku se prostě vydařil, jen kdybych už zase necítil bolest holení.
koyama

5 komentářů:

  1. Myslím si, že Tvá mladá paní veteránům ještě ukáže!!!Z Lokte jsem sjížděl minulý rok Ohře. Je tam krásně, někdy bych si tam chtěl zaběhat nebo zajezdit na kole, asi to uskutečním tento rok.Namrznutá vrstva ledu byla i u nás na Novoročáku, také jsem měl nejistý krok.Krásně jste si zazávodili...

    OdpovědětVymazat
  2. Můžeš přijet (tuším, že 21.června) na Běh Loktem (Running Day Loket). Je to pěkný, devět kilometrů dlouhý běh částečně i po trase Novoročáku. Cíl je v přírodním amfiteátru pod hradem. Ostatně tady jsme o tom běhu psali:http://koyamasfamily.blogspot.com.cz...p

    OdpovědětVymazat
  3. Gratuluju...oběma, hlavně \"veteránce\", moc jsem se pobavila, jaks to Koyamo pěkně napsal. Že bych spojila návštěvu rodičů a příbuzenstva (bráška bydlí v Lokti) s nějakým závodem u nás na západě :-), budu o tom přemýšlet a hlídat termínovku.Ať Vám to běhá po celý rok 2008.

    OdpovědětVymazat
  4. ->mapo: Running Day v Lokti můžu doporučit. Anebo přijeď už na naší Královskou pětimíli 22.3. \"Hned\" po ní (v neděli) následují štafety v Sokolově na dráze na 3x (a 4x) 1500m.No nechám tě přemýšlet. :o)

    OdpovědětVymazat
  5. To Koyama:Díky za typ. Budu o tom uvažovat.Obsah článku mě navnadil...

    OdpovědětVymazat