úterý 11. září 2007

Běhuplný víkend: Proklusání noční metropolí

Ten víkend začal vlastně už v pátek pěkným televizním pokoukáním na mítink Weltklasse na curyšském stadiónu Letzigrund.
Noční běh Prahou - jsem v cíli V sobotu dopoledne jsme potom vyrazili směr Praha. Před druhou jsem byl v expu a vyzvedával si číslo. Bohužel někde 20km před Prahou jsem zjistil, že jsem doma nechal konfirmační dopis. To by nebyl ještě takový problém. Věděl jsem své startovní číslo, které mi na občanku a hezký kukuč na ní :o) předali. Problém byl, že ke konfirmačnímu dopisu, ležícímu v obýváku na komodě, byl přicvaknutý i příkaz k úhradě. No a na mé obálce se startovním číslem stálo "not paid yet" (nebo tak něco). Přestože jsem příkaz podal v pátek 31.8. se splatností 3.9., byl jsem nucen zaplatit ještě jednou. A asi by mi nestačil ani výše zmíněný příkaz k úhradě, protože číslo mi vydávající chlapík mluvil něco o výpisu z účtu. Zaplatil jsem tedy znovu tři sta a bylo mi řečeno, že si to mám vytelefonovat nebo vymejlovat, že mi pošlou jednu z těch částek zpět. Když se to podaří budu mlčet, ale když ne, určitě si tu postěžuju. Jinak proběhlo vše bez problémů. Tričko jsem sice dostal M (na výběr bylo jen S a M), ale je mi dokonce i o trochu větší.

Zamířili jsme zpátky k autu a směr Pletený Újezd, kde jsme se ubytovali v Hotelu Kožová hora. Pravda pojmenování hotel na internetu je trochu klamavá reklama, ale na vstupních dveřích už vás vítá daleko trefnější Ubytovna C. Za 350,- Kč jsme ale o moc více nečekali, snad jen ta plíseň na zdi u topení by nemusela být. Rozhodně je místní cena za ubytování daleko přiměřenější "kvalitě" než cena ubytování v Hořovicích.

Trochu jsme si dáchli. Tak vydatně, až se mi nechtělo jet zpátky do Prahy, natož něco běžet. Raději bych zalehl a schrupnul si. Ale když už jsem za ten start dal šest stovek.... Na Staromáku jsme byli v sedm, akorát na barmanské běhy a potom ženskou pětku. Pak už jsem se musel rozcvičovat a rozebíhat. V posledních týdnech jsem toho moc nenaběhal. Trápila mě bolest levé holeně, neustále si cestující chrupavka v sedacím svalu mi taky nepřidala a aby toho nebylo málo místo běhání mě proháněla běhavka. Ale dost už běžecké hypochondrie. Rozhodl jsem se, že si Mattonku prostě víceméně vyklušu a užiju. Testovací devět a půlka, kterou na určité tepy běhám jedenkrát měsíčně, udávala rozumný čas 43-43,5 minuty. Rozhodl jsem se tedy běžet to pod 44. Rozcvičení mé rozhodnutí potvrdilo. Ještě jsem ani nevyběhl a už jsem opět cítil levou holeň.

Přesto jsem se vrhnul do moře běžců v Pařížské ulici. Postavil jsem se celkem hluboko do běhuchtivého davu. Bude to asi trvat hodně dlouho, než se dostanu tam, kde se rozklusávají Keňané. Jenž přede mnou stál nejspíš Mojžíš navlečený do běžeckého tílka. Vlny davu se rozestoupily a já za tímto "Mojžíšem" prošel skoro až za záda zmíněných Keňanů. Když zazněl výstřel, trvalo mi to podle oficiální časomíry na start 7 vteřin.

Rozeběhnutý jsem ovšem zůstal jen chvíli. Skončilo Staroměstské náměstí a do Železné ulice jsme víceméně vešli. Indiánským během jsem pak pokračoval asi 100 - 200 metrů, až k Ovocnému trhu, před kterým jsem málem vyvrátil Noční běh Prahou kovový sloupek. Přesto, když jsem po průběhu Celetnou znovu proběhl Staroměstským náměstím a míjel v Pařížské první kilometrovník, ukázaly mi stopky 4:08. Tak jsem zase přepálil. Běžet jsem měl tak 4:18 - 4:24. Trochu jsem zvolnil a vydal se vstříc nočnímu nábřeží Vltavy. U druhého kilometru na Dvořákově nábřeží jsem byl ještě o 2 vteřiny rychleji. Tzn. že jsem zvolnil, ale stále to bylo moc rychlé. Jenže mě se běželo dobře a v hlavě začali hlodat červíčci: "Zkus to pod 43. Čtyřicet čtyři je moc pomalu, ale když bude výsledný čas začínat dvaačtyřicítkou...."

Mezitím, co mi v hlavě řádili červotoči, jsem doběhl do Těšnovského tunelu. Tady potkávám v protisměru běžící špičku. Už mi nandali o dost více než kilák. Na třetím na Rohanském nábřeží jsem byl za 12:33, tj. poslední kilometr za 4:19 a mé úvahy o zdolání 43 minut byly opět zapuzeny. Zpět Těšnovským tunelem se mi skoro nechce běžet. Proti mně běžící dav vypadá, jakoby ucpal celý prostor tunelu a chystal se mě spolknout. Čtvrtý kilometr jsem dal za 4:21.

Už jsem si myslel, že poběžím až do cíle na pohodu, ale předběhl mě chlapík jen o trochu rychlejším tempem, než jakým jsem běžel já. No a já neměl na práci nic jiného než se ho chytit. Světla lamp se míhají o trochu rychleji. :o) Pětku mám za 21:08, tzn. pátý kilometr za 4:14. Přebíháme Štefánikův most a nás předbíhá jiný běžec, který to švihá zase o trochu rychleji než my. Můj vodič se ho chytá a já rezignuji. Zvolním a z nábřeží Edvarda Beneše si můžu vychutnat romantický pohled na osvětlené Hradčany. Trochu mi v "hledáčku" skáčou, ale pohled to je nevšední. Na šestém kouknu na hodinky, o kolik že jsem to zpomalil. A hele!! 4:14. Tak to jsem nejspíš nezpomalil.

Zabočíme na Kosárkovo nábřeží a probíháme trochu temnější zónou. Soustředím se na došlap, abych nevymetl nějaký kanál nebo rigol. Protnu tmu do světla Mánesova mostu a překračuji Vltavu podruhé. Sedmý kilometr mám za 4:21. Tak jsem přeci zpomalil! Vybereme spolu s dalšími běžci pár zatáček a už běžíme zase od cíle pryč ulicí 17.listopadu a Křížovnického, kolem Karlova mostu a dál po Smetanově nábřeží. Kde je, sakra, ten osmý kilometr! Na hodinkách 4:30 a on pořád nikde. 4:35, 4:40... Musel jsem ho přehlédnout. A kde je ta otočka. Doufám, že tu nepřehlédnu. Ono se bude otáčet až u Zlatý kapličky? No skoro jo. Dva kilometry od sedmého k devátému mi trvaly 8:45 (průměr 4:22,5 na kilometr). Tak alespoň že držím tempo.

Tady mi dochází, že první dva rychlé kilometry mi dávají víceméně jistotu Noční běh Prahou 2 pokoření hranice 43 minut. Stačí poslední kilák za 4:24, na real time i hůř. Jenže červotoči se vrátili a vrtají a vrtají: "Co kdybys to zkusil pod 42:30. Na to ti stačí prachmizerných 3:54. Takových kilometrů už jsi běžel." No jo běžel, ale dávno tomu. Přesto mírně zrychlím a zbytek se kdyžtak pokusím dohnat finišem v Pařížské. Při náběhu do ní, mě však převálcuje asi deset lidí. Kam se kluci ženete? To už jste mohli začínat finišovat rovnou na Mánesově mostu. Počkám si ještě sto metrů a pak (neskromně řečeno) ukážu té skupince ve skoro nekonečné Pařížské, jak se finišuje (a záda). V cíli jsem za 42:32, poslední kilometr za 3:56,5. Real time tedy nakonec 42:25. Holeň si ani nevrzla a na hrudi už mě studí medaile (to je to, kvůli čemu tu jsem :o) ). Celé to na pohodu běženo nebylo, ale odcházím více než spokojený ze svého výkonu odevzdat čip. Jinak ovšem musím říct, že noční běh až takový zázrak nebyl.

A ještě trocha nudných čísel: 173 z 1280 celkově a 88. z 692 v kategorii.
Ale teď už honem na Kožovou horu do hajan. Aby se Dáša na Kladenský maratón pořádně vyspala a zadařilo se jí, alespoň jako mě dneska.
koyama

7 komentářů:

  1. Mojžíš v tílku-to je přesné.Nepřehlednutelná postava a pravidelný účastník nejen pražských maratonů.Vloni na PIMu jsem se prodral k němu téměř do čela.Letos jsem ho viděl opět.Meměl na krku velký kožený kříž?Gratuluji k rychlému běhu.

    OdpovědětVymazat
  2. Koženého kříže jsem si nevšiml. Jen jsem fascinovaně hleděl na uličku v rozestoupivším se davu a náměsíčně jsem pochodoval k čelu startovního pole. ;o)

    OdpovědětVymazat
  3. Zábava s placením se opakuje už léta. PIM si prostě výpis z účtu kontrolovat nebude a nebude. Já výpis taky neměl, nicméně jsem tak přesvědčivě tvrdil, že jsem zaplatil, až mi bylo uvěřeno:-)Jinak jsi mi hezky utekl, blahopřeji k hezkému času na ne úplně nejrychlejší trati.

    OdpovědětVymazat
  4. Placení je kapitola sama pro sebe:po svých loňských zkušenostech,že všichni mají na obálce nezaplaceno,jsem juniorovi start neplatil bezhotovostně.Při prezentaci jsem schválně tvrdil,že má zaplaceno.Slečna (tentokrát bez zmrzliny) pokrčila rameny a provedla registraci.Poté jsem jí (chudák holka) řekl,že v tom mají bordel a zaplatil.Letos jsem už u toho raději neasistoval... Určitě byla trať pomalejší z mnoha důvodů.Zajímal by mě názor (spíš ohrubý odhad) Vás obou aktérů (Vl001,koyama)o kolik Vás zdržela např.Železná ulice,kostky atd.

    OdpovědětVymazat
  5. vl001: Já v sobě tyhle přesvědčovací schopnosti nemám. Skočil jsem jim na to po pár desítkách vteřin.Za blahopřání díky. Vzhledem k mé současné běžecké neformě je to slušný čas, nicméně jsem podobné letos běžel už 3x předtím. Na Kbelské \"10\" 42:27, v Sokolově na dráze pět dní po vyléčení z virózy 42:36 a na celkem těžké \"10\" v Nýřanech 42:26. K letošňáku z lednového Chomutova 41:03 mám ale dost daleko. To jsem byl ovšem ještě v \"laufu\".milan: Jenom Železná ulice mě stála deset, možná i patnáct vteřin. 2 obrátky o 180° tak pět, šest a další vteřiny dělaly pravoúhlé zatáčky. Kostky nejsem schopen odhadnout, ale zpomalují určitě.Ale k Praze už tak nějak patří (zvykl jsem si na 1/2maratónech). Hodně hrubý odhad je u mě mezi půlminutou a minutou.

    OdpovědětVymazat
  6. 2 koyama - já vím, že máš i rychlejší desítky, ale nevěděl jsem, že jen letos jich bylo tolik:-)2 milan - U mně Železná možná i minutu, já byl fakt dost vzadu. Kostky na desítce nevadí tak jako při maratonu. Otočky a stoupání něco jistě udělaly, asi nejen pro mne je nepříjemné 2x proběhnout Těšnovský tunel. Oproti třeba \"desítce\" v Modřicích to vidím na minutu rozdíl (+ další až minuta Železná).

    OdpovědětVymazat
  7. Vl001,Koyama:Díky Vám oběma za názor.

    OdpovědětVymazat