pátek 11. ledna 2008

Padesátka (a nějaké drobné)

Po dlouhé době jsem opět běžel padesátku. A dokonce v závodě.
Předpokládám, že se nenašel nikdo, kdo by se naivně domníval, že je řeč o kilometrech. Samozřejmě, že jde o 50 metrů.

AK Sokolov uspořádal 9.ledna v atletickém tunelu další z řady malých mítinků, které obnášejí 50m, 50m překážek, skok vysoký a skok daleký. Dlouho jsem se rozhodoval, jestli se do tak krátkého a rychlého závodu pustit. Nerad bych si něco hned v úvodu běžeckého tréninku natrhl či se zdravotně (nebo třeba i jinak :o) znemožnil. Úplně stačí mé problematické holeně. Když jsem se ale dověděl, že bychom se mohli sejít na startu čtyři, kteří se zúčastňujeme převážně vytrvalostních závodů, řekl jsem si, že to zkusím. K tomu samozřejmě přibyla možnost reprezentovat a přitom přesně vystihnout název našeho klubu - Ultrasport Sokolov. Padesátka je jednou z tratí, která s naším názvem dokonale koresponduje, protože je ultrakrátká.

Abych ten úvod moc nenatahoval. U prezentace jsme se sešli tři. Honza (jako technický ředitel závodu nemohl chybět), Michal a já. Pavla, který se den předtím v bazénu téměř dušoval, že se ukáže, musel Honza nahánět mobilem. Budiž mu přičteno ke cti, že potom absolvoval, jako jediný z nás, všechny čtyři závody.

První disciplínou byla právě padesátka. Honza mě a sebe úplně náhodně nalosoval do jednoho běhu. :o) Chtěl otestovat, jak to je s tím, že jsem ten rychlostní typ. Tvrdím to všude. Bez tréninku jsem na střední škole zaběhl stovku za 11,3. Naproti tomu jsem však, když jsem začínal v dospělosti běhat delší tratě, nebyl schopen i po nějakém tom menším tréninku zaběhnout deset kilometrů pod padesát minut. Takže si myslím, že vlohy mám spíš k rychlosti.

Počkáme si až odzávodí holky a mladí. Stavíme se na start. Já a Honza. Zapomněl jsem totiž poznamenat, že se běhá po dvojicích. Nejvíc se obávám startu. Rychlost reakce není v poslední době mou silnou stránkou. Dřív tomu bývalo právě naopak. Přesto se po startovním výstřelu ocitám na prvním místě. Nějak mi start dneska vyšel. Jsem asi krok před Honzou. Divím se tomu a Honza se tomu směje. Asi proto zůstanu ještě několik metrů na prvním místě. Po těch pár metrech už se snažím jen udržet se Honzy co nejdéle. Běžím tunelem za Honzou (a za světlem :o). Po sedmi a půl vteřinách probíhám cílem. Honza je přede mnou o 23 setin. Od přírody byly sice nějaké rychlostní vlohy, ale dnes už jsem tragéd nejen aerobní. Po nás běží ještě "náhodně" vylosovaná dvojice Pavel a Michal. Oba se mi podařilo porazit. Bezva. Nakonec můj výkon z výsledků tak tragicky nevyčuhuje. Konečný resultát je 9.místo ze 12 mužů.

Druhou disciplínou je opět padesátka. Tentokráte ovšem s ploty. Po zkušenostech se 107 cm vysokými překážkami z Čtyři tunelářiloňského desetiboje si tuhle lahůdku nechávám ujít. Nebudu přece přeskakovat překážky v tunelu. Ještě bych se mohl uhodit hlavou o strop. :o) Na startu je z nás čtyř tedy nakonec jen Pavel a vítězí v kategorii mužů. Byl v kategorii sice sám, ale tvrdí, že jsme se nezalekli výšky překážek, ale jeho samotného. :o)

Po překážkách následuje výška. Na tu jdou pouze Pavel a Michal. Honza má práci s technickým zázemím závodu. Má alespoň dobrou výmluvu ;o), já však musím s pravdou ven. Ze tří čtyř kroků si do výšky prostě skákat netroufám. Více místa totiž v tunelu na rozběh není. Venku jsem z dlouhého rozběhu sotva přelezl 137 centimetrů. Tady raději štěstí pokoušet nebudu. Pošetřím síly na dálku.

Poslední disciplínou je tedy pískovišťátko. Vyzkouším, jestli mi plácání báboviček s Matouškem nepřispělo k formě. První, nijak nenaměřený rozběh mi vychází skvěle a skáču někam ke svému osobáku (ten je 473). Bohužel rozhodčí, označen přihlížejícími jako zlý ras :o), našel asi mikrometrový přešlap. Do druhého skoku tedy vůbec nemám klid, protože se mají skákat 2+2 skoky. Tedy všichni 2 skoky a 8 finalistů potom další dva. Tenhle "nátlak" na mě nenesu dobře. Naměřený rozběh kazím posledními pár protaženými kroky před prknem, jako bych skákal spíš trojskok (nebo ještě lépe pětiskok). S půlmetrovým nedošlapem dopadám na 380 cm. Tak s tímhle výkonem do finále určitě nepostoupím. Jdu se pomalu převlíkat. Těsně předtím, než zuji boty, se dozvídám, že všichni skáčí tři pokusy. Je nás totiž jen deset. Přicházím na rozběžiště na poslední chvíli a nezatížený "nátlakem" nakonec skáču pro mě solidních 451. Ta síla do třetího pokusu už trochu chyběla. Nejsem poslední, ale dneska jsem měl na to porazit Honzu i Pavla. Nebýt toho mikrometrového přešlapu. :o) A možná kdybych si oholil nohy, jako ostatní z čtyřčlenného vytrvalostního týmu, nějaký ten centimetr bych taky přidal. :o)

Co do počtu závodů se letos zatím daří. Devět dní od začátku roku čtyři závody to je slušný počet. A to jsme si ještě na poslední chvíli kvůli mrazu rozmysleli maratónskou Unhošť. Já tedy jen půlku.

A ještě výsledky z tunelu.
koyama

8 komentářů:

  1. Jak se znám, při běhu na 50m bych přepálil začátek.Na překážky a výšku bych šel jen s vyloučením veřejnosti, soupeřů a sebe.Obdivuji odvahu celého Ultrasportu Sokolov.

    OdpovědětVymazat
  2. ->rk: 50m je nutné přepálit, jinak se to ani běhat nedá. :o) Já jsem běžel celou trať rychleji, než Kenenisa Bekele při světovém rekordu na 5000m (2:30/km) :DNa 50m překážek by mi pak stačilo vyloučit jen ty překážky. :o)

    OdpovědětVymazat
  3. KOYAMANa tyhle krátké výkony nejsem stavěný. Říkám pořád, že jsi všestranný sportovec. Gratuluji k výbornému umístění.Dnes jdeme s mým plaveckým trenérem 3COPem plavat. Doufám, že se zdokonalím alespoň v tom plavání....

    OdpovědětVymazat
  4. Stovka bez tréninku za 11,3? S tebou fakt nebudu závodit:-)

    OdpovědětVymazat
  5. ->vefis: S Tvojí postavou bych Tě právě tipoval na rychlostně-silový tip, což je pro krátké sprinty téměř ideální kombinace.->vl001: Jó, to bylo před krásnými osmnácti lety. To jsem dokázal běžet rychleji než český rekordman z roku 1900. :o)

    OdpovědětVymazat
  6. To Koyama:Pleteš se, sprinty mám hrozné, neumím totiž běhat přes špičky a proto mám neohrabaný sprint. Jsem spíše takový vytrvalec do terénu.Mám asi více rozvinuta pomalá vlákna svalů než ty rychlá vlákna. http://www.kulturistika.com....html

    OdpovědětVymazat
  7. Já taky nezvládám moc přes špičky (ale to se prý dá naučit), maximálně do té dvoustovky. Od třístovky běhám přes celé chodidlo a zhruba kolem kiláku už se měním na patoběžce.

    OdpovědětVymazat
  8. Budu se to hold muset naučit i přes ty špičky...

    OdpovědětVymazat