úterý 15. dubna 2008

O tři za hodinu

Hodinovka a čtrnáct kilometrů. Tohle spojení mi již pomalu vyvolává noční můry. Už jsem se o přeběhnutí hranice čtrnácti kilometrů za hodinu pokoušel několikrát a vždy bylo něco proti. Většinou tedy má slabá forma...ale někdy i přílišné vedro nebo vítr, který v jedné rovince foukal proti a v druhé ho odclonila tribuna, takže z povětru nebylo nic. Popřípadě ještě bolestivá záda, která mě donutila na deset dní před hodinovkou zalehnout. A tak se stalo, že i v době, kdy jsem zaběhl 15 km za 1:02:48, jsem na stadiónu čtrnáct tisíc metrů prostě nenakroužil.
I letos tedy sním svůj sen o čtrnáctce...tedy čtrnáctce kilometrů, aby mne někdo nenařkl z porušování zákonů. První šancí se k této metě dopracovat je Sokolovská hodinovka. Už po půlmaratónu v Praze však tuším, že to nejspíš nevyjde. Zkusím si ještě čtyři dny před hodinovkou zaběhnout 5x1640m v požadovaném tempu (tedy 4:17/km) a ono to jde. Takže nezbývá nic jiného, než se o to v sobotu pokusit.
Při předzávodním rozklusu zaslechnu zajímavou debatu nějakých mlaďasů: "Na kolik běžíš?" ptá se jeden. A druhý na to: "Nevím. Kolik řekne táta." Můj táta hlídá Matouše. Že bych za ním skočil a donutil ho říct: "Běž na čtrnáct, synu!" :o)
Pěkně se nám před startem vyčasilo. Start je naplánován na 15.00. Bojím se, abych se neuvařil jako loni a beru na sebe vše krátké. Když se ale trochu rozfouká vítr...no, jen brka vyrašit. Když tak vidím Oldu Dvořáka s cyklistickými návleky na rukou, vzpomenu si, že jsem si je chtěl také vzít. Pozdě! Domů pro ně teď ve 14.56 nepoběžím. Je to sice tam a zpět jen asi 1600 metrů, ale já nejsem Hicham.
Jakmile je závod odstartován začíná mi být teplo a ve skříni zanechaných návleků nelituji. Tempo 4:17, které je k zaběhnutí té správné kilometráže potřeba, mám rozpočítané na 1:43 na okruh (s tím, že pět okruhů musí být za 1:42). A takhle celkem pětatřicetkrát. První tři okruhy to běží dobře, ale čtvrtý je jakýsi slabý. Maličko přidám a další osmistovka je v požadovaném tempu. Ovšem už v sedmém okruhu cítím, že je to moc rychlé a chtě nechtě zvolňuji. Říkám si, že při tempu mezi 1:44 a 1:45 na kolo, by se dalo něco nahnat v Hodinovka 1závěrečném kole či dvou a třeba by i tak mohlo čtrnáct padnout. Ale jsou to jen plané řeči...nebo v tomhle případě myšlenky. Je mi jasné, že budu rád za útok na osobák. Ten má přesně o 125 metrů nižší hodnotu než mnou vytoužená meta.
Tak si držím to lehce kolísavé tempo mezi 1:44 a 1:46 a není to tedy vůbec žádná selanka. To vám tedy povím. Celý jsem v nějaké v křeči nebo co? Někoho o kolo předbíhám a někým jsem naopak o kolo předbíhán já. Prostě klasická hodinovka. Po půlhodině ovšem zjišťuji, že ani ten útok na osobák dnes zařídit nepůjde. Jsem kousek za metou 6800 metrů a tak výrazného zrychlení v druhé půli závodu na beton nedosáhnu. Rychle štrachám v zasutých statistických závitech mého mozku a nacházím další cíl. Alespoň druhý nejlepší výkon. Ten má doposavad hodnotu 13729 metrů (pro zajímavost ten třetí 13728 metrů). Když budu tohle tempo udržovat a na závěr trochu zrychlím, mělo by se to povést.
Po nějakých pěti, šesti minutách, někde za osmým kilometrem mě předběhne o druhé kolo Pavel Krieger. Zkusím se ho chytit. Už jsem to takhle jednou zkoušel. Loni na desítce. Jsem asi nepoučitelný, protože přesně to, co vyváděl loni, mi začíná provádět i letos. Jakmile zmerčí, že jsem na něm "nalepenej", přejde do nástupů. Zrychlení, zpomalení, ohlédnutí. Pořád je tam ta pijavice? Je! Zrychlení, zpomalení, ohlédnutí. Pořád?! Tak dobře, znovu... Po pár nástupech jsem ho raději pustil. Těch pět vteřin na kolo mi za tohle opravdu nestojí. I tak potřebuju celé 23.kolo (1:47,6 - nejpomalejší) na to, abych se trochu zberchal.
Hodinovka 2
A další nástup! Co blázníš, Pavle?
Po desítce za 43:35 se nechám občerstvovači přesvědčit a sáhnu po kelímku v domnění, že je v něm voda. Bohužel ionťák mi zalepí pusu a poslední čtvrthoďku běhu se tohohle hnusného pocitu už nezbavím. Chvilku nato mne předbíhá nějaký mladý triatleťák. Dalo by se říct čtvrtkařským krokem. Hodinovka 3Přemýšlím o kolikáté kolo mě už asi bere, ale z výsledků po závodě vyčtu, že až do této chvíle běžel za mnou. Na finiš je na mne ovšem kolem padesáté minuty ještě příliš brzy. Sem tam nějaké kolo je sice pod 1:44, ale víc toho ze sebe stejně vymáčknu až v posledních dvou třech minutách.
Za dvanáctým kilometrem do toho ještě trošku šlápnu s tím, že už doluju opravdu poslední zbytky sil. Ovšem když to půjde, bude výsledek přes 13,8km. A pak už slyším Milana, jak oznamuje poslední dvě minuty závodu. Na finiš pro mě stále ještě brzo.
A už jen devadesát vteřin. V zatáčce před cílovou rovinkou koukám, že jsem pár kroků za Honzou Sokolem. Do konce zbývá něco přes minutu, proč bych se ho nechytil. Zvláště, když mě o pár metrů dál, už v cílové rovince, Hodinovka 4bere o další kolo Karel Hellmich a pomůže mi se na Honzu dotáhnout. Jenže najednou mám pocit, že je Honza pomalý a že když se chytnu Karla mohl bych z toho nějaký ten metr ještě vytřískat. Zkusím zrychlit. Bolí to, ale jde to. Jenže Honza nechce přepustit pozici zadarmo. A natož mně. :o) Vbíháme do zatáčky, poslušně se zařadím, protože nemíním v téhle rychlosti nabíhat ještě metry navíc. Hned za zatáčkou ale zkusím ještě trochu přidat, jestli to ovšem v téhle rychlosti vůbec jde. Rozhodně se ale dostávám znovu na Honzovu úroveň. Ten mě tlačí skoro až do třetí dráhy, ale jak si tak spolu krásně finišujeme, najednou se hrneme i před Karla. Už nevím, kde jsem Honzu a Karla opustil, ale vím, proč to nevím. Uviděl jsem totiž v zatáčce cedulku označující 270 metrů. Tu musím přeběhnout. O šest metrů. Slyším odpočítávání posledních deseti vteřin. Ty vteřiny se zdají příšerně dlouhé. Nevím, jestli je to dobře (vzhledem ke vzdálenosti, kterou ještě potřebuji uběhnout) nebo špatně (vzhledem k silám, kterých se mi už nedostává). A pak je najednou konec. Hroutím se k zemi a vychutnávám si tu všeobjímající bolest a zároveň ten pocit vítězství, kdy jsem ve finiši předběhl běžce, nacházející se o několik tříd výše.
Hodinovka 5
S rukama nad hlavou vítěz, který překonal traťový rekord; v pravém horním rohu Karel Hellmich a uprostřed já, celý šťastný z překonaného osobáku. :o)
Je úplně jedno, že jeden mi nadělil téměř pět kol a druhý dokonce skoro osm...ne, vlastně není to jedno. O to víc si cením toho, že jsem se v tomhle pro mě šíleném spurtu dokázal udržet. A když pak rozhodčí vysloví verdikt 278 metrů, vím, že těch čtrnáct tam určitě jednou padne. Dnes je to 13878 metrů a vylepšený osobák o celé tři metry (což je zlepšení o 0,75 s). Tady je ještě líp vidět, jak si ten osobák užívám. :o)
Hodinovka - mezičasy
Dáša zvládla hodinovku nad očekávání nás obou. Byl to od rekonvalescence po únorové operaci teprve její šestý běh a zprvu se bála, aby se vůbec dostala přes deset kilometrů. Já jsem jí s ohledem na časy tréninkových běhů předpovídal 10800 m. Nakonec Dáša vykroužila 10982 metrů a obsadila ve své kategorii 3.místo (v ženách absolutně 4.). Takže jsme spokojení mohli ze sokolovského stadionu odcházet oba.
Hodinovka 6
Výsledky a fotografie AK Sokolov.
koyama

24 komentářů:

  1. Koyamovi, vy jste prostě bouchači! Škoda, že moje žena neběhá, vyzval bych vás za pár let na nějaké rodinné zápolení. Třeba v plavání :-)))

    OdpovědětVymazat
  2. Gratuluji oběma, je úvod sezony, výkony půjdou nahoru.I když jsem na 1/2M zaběhl 15150m/h stále sním svůj sen o první patnáctce...

    OdpovědětVymazat
  3. Hezky si v té dáli běháte...Nad 14km/h se ale běží až 5.9 v Jihlavě, to bys přece už měl vědět. Popis cesty ke stadionu už máš - je stejný jako na Hejkalův memoriál:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Koyamo, a to se mi směješ, že ať běžím, jak běžím, při štrekách mám pořád 6min/km... Vždyť jsi stejný a když jsem četla článek Dáši o jejím zápolení s maratonským časem, jako bych se viděla...Věřím ale, že čtrnáctku zvládneš. Škoda, že je Sokolov na druhém konci republiky, asi bych se zapojila k Vám, bláznům...

    OdpovědětVymazat
  5. ->jmaselnik: Pokud by šlo o plaveckou hodinovku, nejspíš bychom to projeli na celé čáře. Když vezmu, že jeden \"okruh\" v padesátimetrovém bazénu dělá 100m, dostal bych jich od Tebe určitě deset...no, spíš ještě víc. A ani náhodou bych se Tě posledních 90 vteřin nepokoušel udržet. :o)

    OdpovědětVymazat
  6. Do Brna: Milane, tak to mě se zatím podařilo běžet půlmaratón \"pouze\" v tempu 13790m/h.Vláďo, každá hodinovka, při které bych uběhl pětatřicet oválů, by byla dobrá. Ale nějak se mi v poslední době zalíbila myšlenka překonat svou metu v \"Zátopkově\" Houštce. Jen nevím, jestli na konci srpna nebude příliš velké vedro.

    OdpovědětVymazat
  7. Gratuluju oběma. Myslela jsem na Vás, jak si to užíváte :-( a pak :-))

    OdpovědětVymazat
  8. Pavlíno, já se nesmál, to bych si nikdy nedovolil. Jen jsem navrhoval uběhnout stejným šestkovým tempem 100km, protože to už by byl velmi slušný čas. A to nemluvím o čtyřiadvaceti hodinách, tam by šlo o český rekord. :o)

    OdpovědětVymazat
  9. ->mapo: Však ty sis Bakov taky užila. Nebo ne? Dokonce sis užívala o skoro pět minut kratší dobu než loni. Takže mě napadá, že bych Ti měl pogratulovat k osobáku. A na kolik poběžíš Pardubice? (Jestli se smím takhle veřejně ptát :o)

    OdpovědětVymazat
  10. To by bylo ale po mně... Diskutovala jsem s Tvojí ženou, že patřím k nejtluščím maratonkyním ve světě. Ale trochu se mi přitížilo, když jsem na 1/2 maratonu viděla širší děvčice (ony to byly cizinky) a kurňa ony běžely kolem 1:40 (já 1\"58)

    OdpovědětVymazat
  11. to koyama-ono se něco běží? Sobota-to je daleko, ještě na to nemyslím :-))

    OdpovědětVymazat
  12. A ještě-dík za gratulaci za Bakov, do kopečků mně to šlo líp než loni, z kopečků hůř, celkově lepší pocity - 2. 1/2 M v životě, tak uvidím, co v Pardubicích, jak to půjde.

    OdpovědětVymazat
  13. Ahoj Koyamovic rodinko. Jiříku, ty kluku jeden, mě se ti úplně zrychlil dech, když jsem si četl o tom finiši. Moc hezky jsi to napsal. Člověče já jsem ještě nikdy nezkusil to takhle drtit na oválu. Zřejmě bych se do toho měl pustit. A kdy bude report z Bezručáku. Já jsem úplně b...j závody za humny a já tam nejedu a radši pojedu přes půl republiky do Pardubic. Je mi líto, že jsem tě minul. Snad mi v těch Pardubkách neutečeš o moc.

    OdpovědětVymazat
  14. ->mapo: Já jen, že zvažuju běžet Pardubice tempem 5:05 nebo 5:10 na km, tak kdyby ses chtěla přidat...Zároveň je to odpověď pro 3COPa. Když se takhle rozhodnu, určitě ti moc neuteču. Spíš to bude naopak. A článek o Bezručáku bude spojený s vysvětlením proč Pardubice tímto tempem a zároveň se žádostí o radu. A kdy? Dávám si den, maximálně dva.

    OdpovědětVymazat
  15. Pavel Krieger mě také udolal a také se na mě ohlížel. Byl sice 2-3 kola za mnoum, ale v poslední části mě předběhl, udolal a utekl :). Jo a pěknej článek. Když už konečně po dvou dnech nemusím chodit jako těhotný kačer, tak to ve mně vyvolalo zase (a pro změnu pozitivní) vzpomínky.

    OdpovědětVymazat
  16. ->RF: Pavlík to je kapitola sama pro sebe. Chtěl bych někdy běhat tak rychle, jak on v podstatě chodí. :o)

    OdpovědětVymazat
  17. Gratulace k osobáku. Z první půlky to na osobák nevypadalo, ale to zrychlení ztrátu umazalo. Jak jsem to četl, tak mi puls skákal vysoko, jako bych taky finišoval. A příště prosím tu tabulku s jednotlivými koly bez toho prázdného řádku v druhém sloupci, máš na to.Dáše taky gratulace k pěkné rekonvalescenci.

    OdpovědětVymazat
  18. Dobře Dane. Pokusím se, aby tabulka z příští hodinovky byla souměrná. :o)

    OdpovědětVymazat
  19. Ty vado, co máš zase s kolenem? Pokud vím, tak sis ještě před nedávném stěžoval na píchání pod žebry...a já Ti říkal, že to nic není... Jinak Pavlík, to je masér, co klucí..? To protože je náš..a kdyby Vás trochu nepodrtil, tak by to u nás měl těžký..:-) Jinak, pokud si dobře pamatuju, tak na bazén jsme se domlouvali út-čt-ne. Tak nějak nechápu, co tam děláš každou středu..a jinak nic..???

    OdpovědětVymazat
  20. Na co bych se tam po 26 km běhu topil... a ta poslední otázka??? Měl bych chápat...???

    OdpovědětVymazat
  21. No měl bys to chápat, jako že bez omluvenky prostě nechodíš v domluvené dny... Takže ti píši černé puntíky..a už jich máš hafo moc...!

    OdpovědětVymazat
  22. Víc než sluníčko sedmitečné? :D No tak já se zítra přijdu naložit do vířivky, abych nemusel shánět omluvenku. :o)

    OdpovědětVymazat
  23. ->Hustey: Sakra! Jak můžeš rozdávat černý puntíky,když pak sám nechodíš?

    OdpovědětVymazat
  24. Hihi, přesně tenhle komentář jsem čekal, nepřekvapils..:-) Ale mám dobrou výmluvu - od rána mi neuschly plavky (v práci nám netopí) a s mokrými se mi nechtělo plavat..! (No, skutečnej důvod je trochu jinej..a myslím, že skoro každýmu jasnej..:-)

    OdpovědětVymazat