středa 16. července 2008

Nepřekonatelných čtrnáct kilometrů

Vlastně už pět let se snažím v hodinovce prolomit hranici čtrnácti kilometrů.
Vždycky bylo něco proti. Buď jsem se berchal z nějakého zranění (záda, kotník, koleno), zrovna jsem byl na začátku tréninku po delší pauze a prostě jsem neměl formu, anebo byly proti povětrnostní podmínky (vedro, vítr, studený déšť). Letos se mi v dubnu podařilo překonat osobní rekord o celé tři metry, a protože jsem v závěru června nabíral na své poměry celkem slušnou formu, dělal jsem si zálusk na pokoření čtrnáctikilometrové hranice při Chomutovské hodinovce.
Jenže světe div se. Asi prostě nemám těch čtrnáct kilometrů překonat. Přestože už jsem zaběhl půlmaratón za 1:31:48 (což by bylo za hodinu v klidu 13789 m) a patnáctku za 1:02:46 (kde by hodinovka vycházela na 14339 m), na začátku července se mi opět postavila do cesty překážka. Tentokrát nešlo o bolestivá záda, ani o zraněný kotník či koleno. Tentokrát jsem jednoduše týden před hodinovkou dostal mužskou smrtelnou nemoc na sedm - rýmičku. Problém však nebyl ani tak v rýmičce, jako v tom, že mi po pár dnech sedla do krku a změnila se v hnusný dráždivý kašel. Přesněji v hnusný noční kašel. Přes den jsem o nachlazení prakticky ani nevěděl, ale zhruba od deváté večerní do deváté ranní jsem se mohl roztrhnout. Kašel mě budil i v noci a tak jsem od úterý do soboty spal v průměru 4-5 hodin.
Se spánkovým deficitem se v sobotu 12. července stavím na startovní čáru škvárové dráhy v Chomutově. Být o jeden den míň a o jeden den víc, řekl bych, že za výsledek této hodinovky může datum :o), ale takhle je jasné, že ho lze přičítat spíše Chomutovská hodinovka - s Rolandemúnavě a vyčerpání pitomým nezvladatelným kašlem.
Je odstartováno a já samozřejmě zkouším běžet v tempu pod 1:43 na kolo (tedy v tempu na 14 km/h), ale už po prvních čtyřech výrazně nevyrovnaných okruzích (1:37; 1:47; 1:39; 1:46) je jasné, že na to dnes prostě nemám. Rozhoduji se tedy, že poběžím čtvrtky zhruba za 1:45, což by při solidním závěrečném zrychlení mohlo dát možnost atakovat osobák. Nějaký čas se mi daří do tohoto času zhruba trefovat. Pohybuji se kolem Rolanda Perutha. V rovince, kde nám fouká do zad vždy výrazně zabere a utrhne se mi. Naopak v cílové rovince, kde vane vítr proti nám, se snažím zabrat já a většinou se na něj dotáhnu. (Takhle jsme se kolem sebe pohybovali vlastně až do cíle. Tímto Rolanda zdravím a děkuju za motivaci i vzkaz. :o)
Tempo kolem 105 vteřin na okruh mi vydrží někam k šestému kilometru. Pak začínám opět výrazně vadnout a jsem rád, když jeden ovál (dlouhý 400,67 metrů) stlačím pod 1:50 min. Přesvědčím se, že už to nebudu rvát za každou cenu. Chomutovská hodinovka - finišPo nemoci mi to prostě neběží. Od teď už chci tuhle hodinovku jen nějak důstojně dokončit, což se, myslím, i povedlo. Nakonec z toho je 13432 metrů. A v neděli jako když utne, po rýmě a kašli ani památky. Asi by stačilo, aby se hodinovka konala o pár dnů později. Už v pondělí (dva dny poté) totiž dávám jedenáct a půl kilometru dlouhý trénink (svižně, ale zdaleka ne na krev) v tempu 12985 m/h. No, nenaštvalo by vás to?

Chomutovská hodinovka - mezičasy
Na čtrnáctku budu muset zaútočit až na podzim v Plzni. Nevím však, jestli nemám rovnou zkusit patnáct, když je ta čtrnáctka pro mě zakletá. Isinbajevové to teď v Římě taky vyšlo. I když tam šlo jen o centimetry. :o)
koyama

9 komentářů:

  1. Ješte jednou dik za spolupraci, ve dvou se to lépe táhne a doufám, že se brzy opět někde utkáme. Nejbližší bude asi kladenský maraton. Pokud bude vhodne pocasi tak jeste planuji http://www.dolanskybeh.estranky.cz... vracim se okolo z dovolene tak bych se tam rad zastavil. Ahoj Roland

    OdpovědětVymazat
  2. Osobák to sice není, ale ten Tvůj typický drtivý finiš středoťaře mohu jen závidět.

    OdpovědětVymazat
  3. A nechceš to zkusit v tréninku? Pokud čas nebudeš násobit lazarským koeficientem, tak by ti to tam mohlo padnout, ne?

    OdpovědětVymazat
  4. ->Roland: V Kladně tě můžu povzbudit, ale samotný maratón běží Dáša.

    OdpovědětVymazat
  5. ->rk: Díky výraznému zvolnění v druhé půlce hodinovky, nebylo to závěrečné zvolnění ani příliš obtížné.

    OdpovědětVymazat
  6. ->Machy: Zkusit bych to mohl, ale obávám se, že by se nezadařilo. Přece jen mi v tréninku schází motivace a ke kilometrovému průměru, který jsem schopen zaběhnout v závodě, se dokážu přiblížit jen při intervalech. Jinak jsem v tréninku zhruba o patnáct vteřin na kilometr pomalejší než při závodě.A navíc (možná je to trochu úchylka) jsem rád, když mám svůj osobák potvrzený nějakou výsledkovkou. Proto si ani mnou nastopované mezičasy na tři kilometry z pětky nepočítám jako OR.

    OdpovědětVymazat
  7. Pěkné časy. Asi už se nestane, že bych Rolanda někdy předběhl jako na ZBP.

    OdpovědětVymazat
  8. Nazdar.Když jsem komentoval Tvůj poslední osobák v hodinovce, tak tu zmínku o tabulce a její symetrii jsem myslel jinak!!!Ty jsi jeden řádek ubral, ale měl jsi jeden přidat!!!

    OdpovědětVymazat
  9. ->dan67: Promiň, špatně jsem to pochopil. Zkusím to příště (nejspíš v té Plzni) napravit :o)

    OdpovědětVymazat