středa 20. května 2009

Chodovská tretra aneb Jeden dole a jeden nahoře

Původně jsem nechtěl nic psát. Vlastně ani není o čem. Alespoň z mé strany. Ale když je o příspěvek takový zájem... :o)
Těžko jsem mohl doufat v lepší výsledek, než kterého jsem dosáhl. Zvláště porovnání s výkonem  na desítce v Nýřanech pro mě bývá jednoznačně průkazné. Loni 43:29 a Chodov 20:02. Letošní Nýřany za 44:51 vypovídaly tedy opravdu jednoznačně. Když se k tomu přičtou poslední tři týdny s běžeckým objemem okolo 30 kilometrů vinou bolestivé achilovky a zánět nosohltanu (no, možná by to pro mnohé z Vás byla jen rýmička, ale takhle to zní drsněji :o) v posledním týdnu, jen stěží jsem mohl očekávat něco lepšího.
Ovšem vyrazil jsem, jakobych něco lepšího nejen očekával, ale dokonce jakobych s něčím lepším víceméně počítal. Držíc se Jirky W. byl jsem na prvním kilometru za 3:54. Rozeběhnuto tedy na osobní rekord. Zcela jsem zazdil svůj původní plán držet tempo okolo 4:05/km a když to půjde ke konci zrychlit.
Ve druhém kilometru jsem Jirku ještě jakýmsi zázrakem uvisel (4:04), ale potom se stalo to, co muselo se stát. Vyvadl jsem do tempa, za které bych se snad styděl i při desítce. Třetí kilometr za 4:25. Bylo vedro, pusu jsem měl totálně vyschlou a v krku mi snad narostla blána, jak se mi špatně dýchalo. Ale hlavní podíl na tomhle propadu rozhodně vedro nemělo...
A tomu, kdo by si snad myslel, že horší už to být nemohlo, říkám, že mohlo. Čtvrtý kilometr za ostudných 4:31.
Zdálo by se, že posledním kilometrem jsem si alespoň trochu napravil reputaci, ale chyba lávky. Tu jsem si snad napravil posledním třísettřiatřicetimetrovým okruhem uběhnutým za 1:09 (dva předchozí za mizerných 1:30, resp. 1:25), který vyladil závěrečný kilometr na přijatelných 4:04. Celkem tedy 20:58.
Zatímco já se v tomto roce spíše jen trápím (pouze desítka v Sokolově a půlmaraton v Pardubicích za něco stály), Dáša si letos vytvořila, zdá se, zatím nejlepší formu na krátkých tratích. Překvapivě z ultramaratónského tréninku (rozuměj z volného pobíhání).
V Chodově se po doběhnutí běhu elitních závodníků (běh A) a ještě elitnějšího běhu (běh B)  :o) postavilo na start dalšího běhu devět žen. Od startu se Dáša ocitla na chvostu tohoto devítičlenného startovního pole, a to přestože první okruh absolvovala za 1:33, tzn. tempem 4:39/km. Zhodnotila tempo jako přesně to, co potřebuje a pokračovala jím dál.
Ještě 1.km probíhala v čase 4:42 na posledním místě. Pak se téměř neměnným tempem začala prokousávat dopředu. Za každou další závodnicí nebo skupinkou si chvíli odpočinula a pokračovala v prokousávání. Byla to opravdu pěkná podívaná a musím přiznat, že jsem nad jejím tempařskýmu umem pocítil i záchvěvy hrdosti. Obzvláště, když jsem si uvědomil, že má pouhých čtrnáct dní po nevydařené čtyřiadvacetihodinovce v Bergamu a že den před Chodovskou tretrou dala tréninkovou osmnáctku.
Okolo čtvrtého kilometru se Dáša dokonce ocitla, sice daleko za bezkonkurenční Ivanou Sekyrovou, ale přesto na druhém místě. To nakonec ve finiši neudržela. Přeci jen v závěrečném spurtu jsme jako jin a jang. V duchu jsem si Dášu přirovnával k Paule Radcliffové. Pravda, je mezi nimi menší rozdíl ve výšce, výkonnosti a běžeckém stylu :o), ale to tempo... Pokud by tedy Dáša chtěla své konkurentky porazit všechny a nezáleželo by jí, jak prohlásila, hlavně na rovnoměrném tempu a výsledném času, musela by se pokusit o nástup dvě či tři kola před cílem.
Pakliže jí ale šlo opravdu hlavně o tempo a čas (do hlavy jí ani po patnáctiletém soužití nevidím :o), tak to první se vydařilo na sto procent a to druhé mohlo být o chloupek lepší. Přesněji o chloupek dlouhý 7,69 vteřiny. Tolik totiž chybělo Dáše k osobáku.
koyama

11 komentářů:

  1. Jirko,děkuji za reportáž,vidím, že jsem přece jen měl běžet.Sice nejsi spokojený, ale na druhou stranu je to pořád lepší než kvalitní trénink-ne? Však ono se to rozběhá. Konec sezóny je ještě hodně daleko.Dášo,blahopřeji k výkonu,únava po Bergamu ještě nemůže být vstřebána.Tak to by mohlo být brzo na osobák.Talentovaný syn měl tentokráte domácí vězení?Zdá se, že kratší 333m ovál neměl celkově vliv na časy. Jak se běhaly zatáčky? Rozdělení do A,B běhů bylo podle nahlášených časů, nebo předpokládaných, cílových časů ?milans

    OdpovědětVymazat
  2. Milane mám obavy, že tu achilovku jen tak nerozběhám. Už mě trápí prakticky pět neděl a bohužel nepomáhá ani klid, protože v práci musím osm hodin stát. Z prací končím na konci června a k tomu se upínám jak ke svátosti. Doufám, že během července by se to mohlo vyléčit.Talentovaný syn neměl domácí vězení. Obsadil deváté místo v běhu prťat na 100m.Více zatáček tak nějak nevnímám. Běhám tu téměř každý rok od roku 2002 a jsem na to tak nějak zvyklý. I když loni tu Dáša v rámci maxištafety uběhla v noci přes 80 km a přestože jednou měnila směr běhu, stěžovala si na kolena.Rozdělení do běhů bylo, pokud vím, podle nahlášených loňských časů.

    OdpovědětVymazat
  3. Vzhledem k tomu jak jsi popisoval svou letošní přípravu tak by tvoje časy vnímal jako velmi dobré... A výkon Lady Koyama takhle krátce po Bergamu je obdivuhodný :)) Inu ultras jsou ultras..a nemyslím tím sparťanský rowdies :))

    OdpovědětVymazat
  4. V Bergamu jsem neprodala to, co jsem chtěla. Pořád věřím, že z toho tréninku něco pořádného dám. Začala jsem jezdit na kole a byla si zaplavat v bazénu. Tak uvidíme, co z toho nakonec bude.

    OdpovědětVymazat
  5. Dášo,tak to bude mit 3-atlonova komunita radost, zvláště ta IM-ovska. Někdy mám pocit, že na behej.com je silnější než ta běžecká :-)Jirko, s achilovkou jsem nikdy vážné problémy neměl, ale když něco mám, tak mi docela pomáhá Dolgit krém.milans

    OdpovědětVymazat
  6. Já taky ne. To je poprvé od doby, kdy jsem začal běhat, co vůbec achilovku nějak nepříjemně cítím. Dolgit mažu, zkoušel jsem i Prontoflex, Ibalgin, kostival, střídavou sprchu... Asi se budu muset objednat k ortopedovi. Stejně je to tak na měsíc.

    OdpovědětVymazat
  7. Jirko, nic si z toho nedělej. Já zase po letech zjistil, že má nějaké šlachy v lýtku, a bojuju zhruba stejně. Myslím, že dnes to v Marktredwitz na půlmaratónu bude totální katastrofa. Takže zatím mám hlavní cíl se z toho nějak vylízat a doběhnout při svém chabém tréninku Koyamu :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Vláďo, dnes, při jednom ze svých v poslední době sporadických výběhů, jsem zjistil, že doběhnout Koyamu nebude zas taková fuška. :o)

    OdpovědětVymazat
  9. achilovkaHm,tak jak to tak čtu,tak achilovka ti dělá problémy...moje trpká zkušenost je,že mě to dlouhodobě odstavilo a bohužel jsem neposlechla lékaře a nenechala si dát sádru na zklidnění...chtěla jsem to rozchodit:(( ...opak je pravdou,narostla boule,masti nepomáhají,kulhám a neběhám,už se jen plazím...DASA..P.S.zajdi co nejdříve na ORT,přece nepřijdu o ty komentáře ze závodů.

    OdpovědětVymazat
  10. Tak rodino,co je noveho? Jak se hoji achilovka?milans

    OdpovědětVymazat
  11. Co je nového?Dáša poctivě maká. Tedy když jí v tom nebrání pracovní vytížení jako v předchozích třech dnech.A já poctivě láduju antibiotika a brufen. Z vytržení zubu se mi rozjel zánět mandlí a upřímně je to dost bolestivé. Jeden můj známý říká, že bolestí a utrpením si zlepšuju karmu. Sakra! Za poslední týden už bych musel mít z karmy minimálně bojler....Co je s achilovkou, nevím. Poctivé jí mažu, ale přemýšlím, že na tuhle nedobrovolnou antibiotickou sportovní pauzu navážu \"dobrovolnou\" běžeckou pauzou. Sice budu na patnáctistovce při desetiboji marnej, ale třeba se ty achilovky zlepší.

    OdpovědětVymazat