pátek 18. září 2009

V Kladně opět kladně

Tak zase to pod 4 hodiny nevyšlo a přesto jsem spokojená.
Na začátku letošního roku jsem si dala jako jeden ze sportovních cílů pro letošní rok, že bych chtěla, aby můj čas na maratón začínal trojkou. První pokus jsem uskutečnila neúspěšně na Českobudějovickém maratónu. Reparátem měl být Kladenský maratón. Jenomže...
Jak už to bývá u vytrvaleckých tratí, je to nejen o tréninku, ale i o hlavě. V červenci jsem navzdory horšímu průběhu alergie v mém pylovém období naběhala alespoň kilometráž (240 km, i když vzhledem ke kopcovitému terénu v rámci tréninku na TMMTR byla část těch km spíše chodecká), když už bez ohledu na jakékoli tempo. Na začátku srpna jsem byla zklamaná z průběhu 24 hodinovky, kde jsem po problémech se žaludkem a s achilovkou rezignovala na závodění a jen jsem to tam dochodila. Bohužel,  jsem potom rezignovala nějak i na své předsevzetí zaútočit opět na maratónské trati na hranici 4 hodin. Byla jsem taková bez energie, bez motivace. Takže v naběhané kilometráži za srpen (303 km včetně 24hodinovky) mám jen 3 rychlejší tréninky v rámci krátkých závodů (7-9 km). Očekávání nějakého super času v Kladně bylo tedy velmi nereálné. Ale přesto...třeba Kladno, to je to město. Tak jsem si slíbila, že to rozeběhnu na čas pod 4 hodiny a poperu se o rychlý čas. Na rychlé časy se mi zdá trať dost vhodná a tentokráte vyšlo i výborné počasí.
Plán byl běžet průměrné tempo 5:40 min./km. Při předpokládaném zdržení na občerstvovačkách bylo nutné čas na km upravit na 5:36. Na čas pod 4 hodiny rozebíhalo maratón velké množství běžců. Do půlmaratónu jsme se navzájem předbíhali sem a tam. Jak kdo rychle zvládnul občerstvovačku. Kdo se na ní zdržel déle, musel přidat na tempu.
Nedařilo se mi celý pětikilometrový okruh běžet rovnoměrně. 3. km a tento úsek v každém dalším kole jsem měla výrazně horší - vždy byl nad 5:50 min (což jsem mohla vyhodnotit až po celém maratónu). Na 8. km jsem se dost zhrozila (5:52) a přidala jsem se ke skupince, která mě právě předbíhala. Stálo mě to dost sil, ale říkala jsem si, jdeš na osobák, to musí bolet. Když se vynořil ze zatáčky 9. kilometrovník, bylo na hodinkách 5:15, honem jsem zbrzdila a nahlas zasakrovala, čas byl nakonec 5:25. Samotné se mi pak dařilo běhat 5:30 -5:40, kromě občerstvovačky a následujícího výše zmíněného začarovaného kilometru. Na půlmaratónu za rovné 2 hodiny jsem mohla celkovému času pod 4 hodiny zamávat. Dost mě půlmaratón vyčerpal. Ale řekla jsem si, že i tak se pokusím zaběhnout co nejlepší druhou půlku.
Vnímala jsem, že se mi daří postupně předbíhat nějaké běžce. V posledních 2 kolech z celkových 8 jsem dělala už všechno možné i nemožné, chvílemi jsem běžela i se zavřenýma očima, jak moc jsem se snažila. Ale nohy bylo čím dál těžší zvedat, tuhla jsem, zpomalovala - rozhodně podle hodinek. Na okruhu jsem však předbíhala čím dál víc lidí, museli tedy tuhnout ještě víc jak já. V posledním kole už jsem nedokázala přepočítávat, na jaký výsledný čas vlastně běžím, myslela jsem, že budu za osobákem asi 3 min. Dřela jsem až do cíle. Nakonec z toho byl čas jen o 44 vteřin za mým osobákem. Což je vlastně super.
V cíli jsem chtěla zamířit na trávu za Jirkou a Matouškem, ale jeden z pořadatelů, co mi pověsil na krk medaili mě vzal za ruku a nasměroval mě nejkratší cestou k občerstvení. Vzala jsem si ionťák a zamotala se mi hlava, tak jsem si honem sedla. Asi jsem se fakt neflákala. :)
Než jsme vyrazili domů, odměnila jsem se za pěkný výkon novými tříčtvrtečními legínami.
Co se týká pochvaly pořadatelů, nechtěla bych je zase moc přechválit. 200 maratónců si myslím v tomto okruhovém závodě stačí. Kdyby nás běželo 300, už by se mi to asi tolik nelíbilo. :)
Ale přeci jen trochu netypickou poklonu vyseknu. Není v Čechách, ani jinde, žádný maratón, kterého bych se zúčastnila tolikrát. Zúčastnila jsem se prvního i druhého ročníku, v roce 2004 jsem nemohla kvůli bolesti achilovky, v roce 2005 jsem byla těhotná, v roce 2006 jsem byla 2 měsíce po šestinedělí. Neúčasti mám řádně omluveny.:) Přidám trošku statistiky:
2002    4:10:02 hod.
2003    4:11:15 hod.
2004     --
2005     --
2006     --
2007    4:07:57 hod.
2008    4:17:13 hod.
2009    4:04:08 hod.
Letošní Kladenský maratón byl mým 40. v pořadí (včetně ultraběhů a ironmana) a výsledek mě navnadil k myšlenkám na to, že bych ještě v tréninku mohla zabrat a zkusit nějaký podzimní maratón znovu na čas. Že by Drážďany?
lady koyama

2 komentáře:

  1. Dášo, při tvé vytrvalosti by mělo stačit absolvovat pár dlouhých běhů (15, 20, 25 km) v tempu mírně rychlejším než MT (5:30). Držím palce, příště to výjde.Milan

    OdpovědětVymazat
  2. Několik dvacítek zhruba v tomhle tempu jsem měla v plánu, ale tréninková pětadvacítka v tomhle tempu bude hodně krušná. Díky Milane za podporu.

    OdpovědětVymazat