neděle 11. září 2011

Až Vám bude šedesát, tak si vzpomenete

Dnes jsem se na svou běžeckou skorodvanáctku vydal okolo třetí hodiny, kdy bylo výživných 28°C ve stínu. Ani vlastně nevím proč. Ráno se mi vstávat nechtělo a večer se v poslední době na běhání moc necítím. Tak jsem prostě vyrazil odpoledne&.
Běželo se mi dobře (na poměry posledních tréninků až nevídaně) a ač to na mě nebylo vidět, snažil jsem se i vnitřně usmívat. Nicméně paní, která mě na kole míjela, jsem jako pohodový usmívající se běžec nejspíš nepřišel. Alespoň její poznámka mým směrem o tom vypovídala.

"Doufám, že nebudete potřebovat erzetu?"

Vzpomněl jsem si na to, jak se před časem běžci smažili, restovali, opékali a grilovali při Nike Run Prague (i když Česká televize tu akci podala jako svého druhu pohodovou selanku) a uvědomil jsem si, že dnes ani zdaleka nedokážu dohlédnout na horizont sta procent svého výkonu. Odvětil jsem tedy, že záchranka nebude třeba, že jsem v pohodě.

Paní poodjela, pak zvolnila a já jí doběhl. Srovnala se mnou rychlost a vyslala mým směrem další poučení: "Až Vám bude šedesát, jako mně a budou Vás bolet záda a klouby, tak si na tenhle asfalt vzpomenete."

Na dlouhé vysvětlování či diskusi se mi nedostávalo dechu. Přeci jen jsem od zjištění, že ani zdaleka neběžím naplno, trochu přidal. Vysvětlit paní, že mě záda trápila z jiného sportu právě až do doby než jsem začal běhat, na to jsem neměl sílu. Zmínil jsem tedy alespoň své celkem slušně odtlumené boty. (A to jsem se paní ani nepokoušel vysvětlit, že mám v tomto směru na sobě, po tom, co asi dva roky zahálely v botníku, opravdové bačkory, které mi pomáhají s momentální bolestí levé paty a které jsem ze svého běžeckého parku vyřadil pro jejich vysokou hmotnost a právě onu zmiňovanou a v té době nepříjemnou bačkorovitost.)

Jenže paní je evidentně celkem slušně v obraze:  "To je sice lepší, než jsou ty pětiprstové placky bez ničeho, co jsou teď v módě, ale stejně je to k ničemu."

Doporučila mi, abych se pohyboval výhradně terénem po měkkém povrchu nebo ještě lépe, abych úplně přestal běhat. A odjela napřed.

Běžel jsem dál a napadlo mě, že vlastně ten můj běh v botách s tlumícími prvky, je jedna z těch mnou oblíbených  zlatých středních cest, kterými se většinou pohybuji a rozhodl jsem se, že ten minimalismus nebudu tím pádem moc pokoušet (čímž přiznávám, že jsem o tom uvažoval).

Doběhl jsem na otočku před šestým kilometrem a vydal se nazpět k domovu. Někde okolo desátého kilometru mě paní dojela a předjela znovu a její třetí a poslední rada byla krátká: "Nepřehánějte to."

"Nepřeháním," vysoukal jsem ze sebe. Vždyť řekněte sami: Přeháním to snad, když se sotva doškrábu ke sto šedesáti běžeckým kilometrům měsíčně?

A co jsem chtěl tímhle zápisem vlastně říct? Sám nevím. Těch dnešních vjemů na mě bylo nějak moc, a tak jsem se s nimi chtěl svěřit. A možná (kdo ví?) si na tenhle den opravdu v šedesáti vzpomenu&

koyama

4 komentáře:

  1. Kdybysme věděli, co bude v šedesáti, tak bysme nic nedělali.. Je lepší to nevědět.

    OdpovědětVymazat
  2. Čím byl ve skutečnosti Listopad 1989 ?, Dovršením Února 1948. Tehdy se uloupil majetek za biliony, avšak \"revoluční\" (nelegální) cestou. Tak si to soudruzi a jejich pohůnci jednoduše zlegalizovali pomocí jednorázové, účelové a umělé strany modrého ptáka a oranžového padělku namísto zničené ČSSD. \"Lůze\" rozdali kuponové knížky, několika přeživším restituentům vrátili převážně zničený majetek (s výjimkou předem ochočeného mouřenína Havla, tomu ho ještě opravili a pak odkoupili). Teď rafinovaně svádí všechno svinstvo na restituenty, disidenty, ekology, eurofily, zdecimované katolíky, (nikoli však na spřátelené idioty-voliče KSČM). A usilovně se cpou a ohánějí se \"standardní parlamentní kleptokracií\" (agenta a vlastizrádce Pružinského, která je podle něj nejlepším možným řešením).Státy se prostě udržují těmi principy, na kterých vznikly (TGM). Čtěte \"Právní stát\" na Seaplanet: http://www.seaplanet.eu...t-politik A dále čtěte Demokracie jako náboženství Andrease Poppa na Seaplanet: http://www.seaplanet.eu...aboenstvi

    OdpovědětVymazat
  3. s těma \"bačkorama\" jsi na tom podobně jako já a s těmi poučnými komentáři při běhu v horku, zimě, větru, dešti, taky tak nějak stejně :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Počkej, za třicet let se tam potkáte ve stejné sestavě znova a řekne ti: \"Až Vám bude devadesát jako mně a budou Vás bolet záda a klouby, tak si na tenhle asfalt vzpomenete.\" :)

    OdpovědětVymazat