Přecijen padl alespoň jeden rekord

Sice jsem jej nebyl schopen dosáhnout na žádné trati ze závodů, jichž jsem se zúčastnil, ale tak nějak jsem ho za celý rok 2011 nasbíral.

Podařilo se mi totiž loni (i když to na závěr roku byla pekelná dřina) zúčastnit přesně sedmi desítek závodů a o čtyři "kousky" tak překonat svůj rekord z roku 2008. Většina (59) závodů byla běžeckých, ale našli se i skoky - ať už svislé či vodorovné :), víceboje - ztřeštěné i seriózní, rafting na "voleji" nebo závody motokár.

Sedmdesátý závod padl stylově na Silvestra při Silvestrovském běhu v Ostrově nad Ohří. Nutno podotknout, že takhle velemizerně už jsem dlouho nic neběžel. Nejspíš to bude tím, že jsem kromě závodů od začátku listopadu pauzíroval, a když už jsem chtěl naskočit do tréninku, bláznil jsem s mladíky na padesátimetrové trati a dost surově jsem si natáhl jeden ze svalů zadní strany pravého stehna. Tudíž jsem se ocitl, jak doufám, zcela na dně s kondicí a naopak (i tady doufám) zcela na vrcholu se svou hmotností. (86 kg je už fakt ostuda.)

Do nového roku jsem pak vyrazil na Novoročním běhu v Lokti se dvěma velmi blízkými cíli a jedním, doufám, také nepříliš vzdáleným.  V dohledu je čtyřstý běžecký závod (měl by padnout ještě v lednu), pětistý závod vůbec (ten vychází s největší pravděpodobností na únor) a zatím posledním cílem je dostat se pod nebo alespoň velmi blízko k osmdesáti kilogramům (a když to jde tak pěkně popořadě, tak bych se vůbec nezlobil, kdyby splnění tohoto cíle padlo na březen ;).

Tak ať nám to v novém roce všem běhá a zdraví se nás nezdráhá držet.

koyama