čtvrtek 16. února 2012

Čtyřista a pětset

To si takhle před pár dny listuju tréninkovým deníkem a ten na mě zčistajasna začne pokřikovat: "Čéče! Víš, že jsi dovršil čtvrtou stovku?! A před pár dny i pátou?!"
Nechtěl jsem tomu věřit. Jenže ten můj (vy)trvalý běžecký s(ou)putník, který asi brzy zemře hlady, protože ho krmím stále méně a méně, měl pravdu. Skutečně jsem v lednu dorazil na metu čtyř set závodů a uplynulou neděli i pěti set. Tedy, aby nedošlo k mýlce. Za jeden měsíc jsem 100 závodů skutečně zvládnout nedokázal. V polovině ledna jsem běžel svůj čtyřstý běžecký závod a 12. února jsem absolvoval pětistý závod bez ohledu na sportovní odvětví.

Menší kuriozitkou je, že obě tyto mety jsem pokořil při Chebské běžecké zimě. Čtyřstovku při třetím závodu tohoto seriálu a pětistovku při čtvrtém. Možná by ctěného čtenáře mohlo zajímat i to, že jsem dokázal v obou těchto bězích zvítězit. Tedy lépe řečeno, dokázal jsem si správně vybrat kategorii. Ale ani v kategorii příchozích nebylo to první místo zadarmo.

Ctěného čtenáře by mohlo zajímat třeba i to, že se mi díky těmto vítězstvím podařilo urvat první místo také v celém tomto běžeckém seriálu. No a pokud to ctěného čtenáře nezajímá, tak nevadí. Já jsem měl prostě potřebu se pochlubit. :)

Když tak po sobě čtu, co jsem zatím sepsal, věřím ale, že se zdám případnému čtenáři stále ještě příliš skromný. :) Napíšu tedy ještě, že Matouš skončil v nejmladší kategorii Chebské běžecké zimy druhý, a aby toho nebylo málo, den předtím jsme spolu obsadili třetí místo v závodu motokár na Motocar Race 2012 v kategorii rodiče s dětmi.

Chebská běľecká zima

Ovšem zřejmě za všechno se platí. Takže i za to, že se tu teď můžu takhle vychloubat. Už dva týdny mě trápí bolestivý nárt pravé nohy. Nějaká vyšetření mám za sebou, nějaká mě ještě čekají.  A netrpělivě čekám i já&.na diagnózu.


koyama

3 komentáře:

  1. krasny! gratuluju!! jen tak dal .-)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuju.Budu rád, když to vůbec půjde nějak dál bez dlouhé pauzy.

    OdpovědětVymazat
  3. Hezký! Máš pravdu, si příliš skromný!!! Já se nějak nedokáži dokopat, abych běžecký deník vedla, když dávám tři půlhodiny týdně. Možná kdybych ho měla, věděla bych, že v roce 2035 budu na stejných počtech jako Ty :-)

    OdpovědětVymazat