úterý 20. května 2008

Spadl jsi z jahody?

Tuhle otázku ode mne chtěli blízcí zodpovědět, když jsem jim oznámil můj úmysl odběhnout si v počasí, které hrozí vzedmutím hladin řek, běžecký závod. A ještě k tomu přidali cosi o znaku.
Naštěstí se jejich černé vize nenaplnily a já nespadl ani z jahody a dokonce ani z Jahodníku. Z brdku, na který se v průběhu závodu třikrát vybíhalo. Je pravdou, že ranní vytrvalý déšť mě od cesty do Hájku odrazoval. Nebýt domluvený s Jirkou K., asi bych závod zapíchl. Stejně jsem měl v úmyslu jen kvalitně potrénovat. Rozhodně jsem si nedělal žádné ambice. V autě jsem se pak dozvěděl, že na to má Jirka K. úplně stejný názor.
Když jsme do Hájku dorazili, pomalu ustával déšť. Trať už sice nevyschne, ale lepší než drátem do oka. I přes nepřízeň počasí se sjela docela početná účast. Zdá se mi, že výrazně početnější než loni. Nakonec nás stojí v jedenáct na startu 34.
Začátkem každého ze tří okruhu, které nás čekají, je stoupání. Nejprve po asfaltu a asi po dvou stech metrech se odbočí do terénu...a dál se stoupá vyjetými kolejemi v trávě až na Jahodník. Upřímně: Už v náběhu do terénu mě to stoupání přestávalo bavit. Nemám rád kopce. Nerad do kopců jezdím na kole a běh do kopců doslova nesnáším (ještě, že se do kopců neplave). Asi proto jsem se letos rozhodl zúčastnit MS veteránů v běhu do vrchu (když se koná v ČR a já už jsem ten veterán), nejspíš abych tu nesnášenlivost nějak zlomil.
No nic, říkám si. Musíš se kousnout a ten kousek vydržet. Snažím se držet na dohled za Jindrou M. Vím, že jsem v Nýřanech doběhl kousek za ním, a tak to můžu zkusit i tady. Brzy mě ovšem začne brzdit Denisa P. Přeskočím tedy do vedlejší traktorové stopy a dál šplhám na Jahodník. Nahoře se stoupání na chvíli proměňuje v klesání a nohy se rozebíhají. Pak ještě jednou kousek stoupáme (tady se trať oproti loňsku trochu změnila a tak srovnání s minulými ročníky nebude tak úplně spravedlivé). A pak už hrr přes louku kopcem dolů, než mi nohy vcucnutím zabrzdí podmáčená louka. Kousek za mnou si někdo kleká. Luboš R. Asi se zapomněl před závodem pomodlit. Anebo si zavázat tkaničku. Ať tak nebo onak, na obojí už je celkem pozdě.
Vbíhám nazpět do obce Hájek. Je tu asfalt. Přede mnou Jirka P., Jindra stále na dohled. Trochu mě děsí, že kousek před sebou vidím i Martina H. Tenhle člověk běhává daleko přede mnou. Nebál bych se použít výraz v nedohlednu. Uklidním se tím, že Martin asi teprve začíná trénovat. První ze tří kol, dlouhých asi 2200m, mám za 9:15.
Začínám počítat a spekulovat o čase pod 28 minut. Že já si nedám pokoj! Zlaté první kolo bez ambic. Před druhým náběhem do terénu předbíhám Jirku P. a na Jahodník se sotva vleču. Přesto postupně dobíhám Martina, ale Jindra se mi začíná vzdalovat. V seběhu se dotahuji na Martina a ten mě hned posílá nekompromisně dopředu. Fakt na tom nebude asi moc dobře. Alespoň mám další skalp. Druhé kolo je za 9:40. Vykysal jsem tedy pořádně.
Teď už si to celé táhnu sám. Hájek - finišJindra je přeci jen hodně daleko na to, abych se na něj docvakl. Zezadu ale začíná útočit Luboš R. Zvuk jeho kroků za mnou mě donutí přidat, a tak mu dotažení na mě trvá celý Jahodník nahoru a i velkou část dolů. Těsně před asfaltkou vystupňuje tempo a já přemýšlím, jestli se mám chytit. Jenže běžím už dost na hraně, takže nechám Luboše kousek poodskočit. Pět, šest metrů. To by mohlo stačit. Přichází rovinka před návsí. Za ní už jsou jen dvě zatáčky a krátké stoupání do cíle. Kousek před návsí nastupuji a drtivým finišem dávám Lubošovi šanci jen k pronesení čehosi jako: "ty vole!" Pěkně jsem si zafinišoval (foto AK Sokolov). Až tak, že mi někteří vyčtou, že jsem se na trati vůbec nesnažil. Ale to vůbec není pravda, kluci. Tohle je jen turbo-zážeh. Ten lze použít pouze jedenkrát během závodu na velmi krátkou dobu. Nejlépe na konci. (I když je důležité poznamenat, že tu možnost zafinišovat si, mi dal Luboš hlavně svou, výše zmiňovanou, tkaničkou.)
Poslední kolo mám za 9:17. Celkem tedy 28:12. Lichotivé umístění ve výsledkové listině (hlavně mé kategorie) je pěkným dárkem k mým včerejším narozeninám. Byť jsem měl letos o 22 vteřin pomalejší čas než loni. Dneska se mi ale běželo prostě skvěle a ani toho bláta se nezdálo být moc. Čekal jsem to prostě horší. I když po tom, co jsem si doma prohlédl triko ohozené až na krku, bych měl tu větičku o množství bláta nejspíš trochu přehodnotit. :o)
koyama

14 komentářů:

  1. Pěkný,pěkný...skorobedna-gratuluju.A máš pěknou fotku :-))

    OdpovědětVymazat
  2. O tom MS veteránů jsem vůbec nevěděl. Vypadá to zajímavě a vzhledem k tomu, že do kopců běhám rád, tak si to možná taky dám. Navíc na MS jsem ještě nebyl!

    OdpovědětVymazat
  3. ->mapo: Taky se sám sobě líbím. :o) Konečně vypadám jako běžec. :o)

    OdpovědětVymazat
  4. ->Šnek: To je i jedna z mých motivací. Mistrovství světa jsem také ještě neběžel.

    OdpovědětVymazat
  5. Pekne jsi to zabehl a hlavne pekne se to cetlo. :)

    OdpovědětVymazat
  6. MS veteránů v běhu do vrchu-to myslíš 6.9.2008? Taky mám přihlášku :-) že bych konečně zkusila nějaký pořádný kopeček?

    OdpovědětVymazat
  7. ->mapo: Přesně to myslím. Sejdeme se na Slamníku? :o)

    OdpovědětVymazat
  8. to koyama-mám to brát jako pozvání na rande? :-))

    OdpovědětVymazat
  9. Klidně mapo. Musíš ovšem počítat s tím, že nahoře na Slamníku nebudu vypadat zrovna nejlíp. :D

    OdpovědětVymazat
  10. to koyama-No ja budu mít nahoře hodně zamlženy brejle...:o)

    OdpovědětVymazat
  11. neDůrazně žádám o uvádění zdroje fotografií na tomto webu (alespoň těch mých), nebo budou vyvozeny odpovídající důsledky..!

    OdpovědětVymazat
  12. Sorry Honzo, jen jsem se chtěl vyříznout, abych tam neměl pořadatelskou nohu. Foto je samozřejmě od Honzy S. z AK Sokolov, který se obětoval a neběžel, abych mohl mít takovouto exkluzivní fotografii. Neořezanou fotografii najdete zde: http://www.atletika-sokolov.com...gDalší fotky můžete shlédnout tady:http://www.atletika-sokolov.com...mJsem zproštěn obvinění? Nebo mi budou alespoň přičteny k dobru polehčující okolnosti?

    OdpovědětVymazat