pátek 5. prosince 2008

Porubský dvojmaratón: Dvoudenní negative split

Ráno jsem nemohla dospat. Po 8. hodině se připravovala snídaně, v 9:00 byl start maratónu pro běžce okolo 4:30 hod. Hlavní závod startoval v 10:00 hod. Dle předpovědi počasí mohly teploty vystoupat až na 10 stupňů. Oblékla jsem se tedy o trochu méně, sbalila si batůžek, nachystala pepsinu na občerstvovačku. Na poslední chvíli jsme nervózně hledali po všech zavazadlech moje foukadlo na astma, na snídani jsme vyrazili v 8:15. Nasnídat se musím, i když je to pozdě před startem. Když jsem dorazila na start, zjistila jsem, že v 9:00 hod. startují snad všichni maratónci, i dost těch s časem blížícím se 3 hodinám.
Po odstartování jsem běžela opatrně, musela jsem rozběhat ztuhlé achilovky a hlavně nevrátit snídani. Sice jsme běhali přímo kolem penziónu, kde jsme byli ubytovaní, ale myslím, že za těchhle okolností by mi reklamaci neuznali. :) Startovní pole mi i přes opatrný začátek nijak zvlášť neutíkalo. Asi jsou ztuhlí všichni. Byla jsem zvědavá na to, jak vypadá bahýnko. Pořadatel vzal lopatu a odházel pruh široký akorát na to, že jsme se mohli vyhnout i v protisměru běžícím. Navíc dost foukal vítr a ostatní úseky pomalu začaly vysychat. To bylo dobré. Během prvních dvou okruhů jsem doběhla pár běžců, kteří se v sobotu pohybovali dost přede mnou. Jestli to ode mě není moc troufalé? Ale mně se běželo dobře, achilovky se rozběhaly, žádné problémy s tlaky v břiše.
Porubský dvojmaratón - 2.den
Jakobych už na startu tušila, jak to dnes dopadne. :)
Na začátku třetího okruhu vítr nabral sílu a chtěl nás zaručeně zastavit. Povedlo se mu to u ostatních běžců, ne však u mě. Neoplývám sice rychlostí, zato běhám skoro stejně rychle i za mnohem těžších podmínek. Šla jsem bez problémů do čela skupinky a rozeběhla se odvážně proti větru. Ostatní měli smůlu, za mnou se nikdo do závěsu neschová. :) Tady jsem si udělala asi největší náskok a taky získala sebevědomí. Předběhla jsem ještě pár běžců, kteří byli v sobotu přede mnou, ti si toho všimli a povzbuzovali mě. A taky mě povzbuzoval Štefan. Ten se ovšem držel pořád zhruba stejně daleko přede mnou.
Vítr neustále nabíral na síle, znamenalo to se při běhu různě přizpůsobovat, sklánět hlavu, aby byl co nejmenší odpor. Když jsem běžela na obrátku vyklepávala jsem si ruce a vítr do zad mi zadul do bundy jak do plachty, ten kousek jsem běžela skoro zadarmo. Ovšem těch 100 m za otočkou jsem si zase připadala jako na v protisměru jedoucích schodech. Vítr je živel a i když ubírá síly, vždy mám o to víc vůle s ním bojovat.
Před občerstvovačkou jsem ukousla kousek Das gesunde Plus energie tyčinky, musím totiž dostat něco pevného do žaludku. Na občerstvovačce jsem si dala svojí Pepsi-colu, což má na mě velmi blahodárný vliv a zdá se, že ani neztrácím na tempu. Porubský dvojmaratón - vyhlášeníDvě kola před cílem je mi jasné, že můj cíl zaběhnout vyrovnaně oba maratóny, splním. Dokonce to vypadá, že bych mohla zaběhnout lépe a to mě dost motivuje. Už ale nehýřím úsměvy směrem k protiběžcům. Je to dřina a neztrácím energii tím, že bych to schovávala. Před vyběhnutím do posledního 8. kola do sebe vcucnu gel, zapiju vodou a snažím se, abych i to poslední kolo zaběhla dobře. Do cíle dobíhám ve skvělém čase, který je téměř o 9 minut lepší než v sobotu. Tajný cíl, o kterém nevěděl ani Jirka, jsem si splnila. Chtěla jsem druhý maratón zaběhnout lépe než první. To se podařilo na výsost dobře. Dokonce jsem jen minutu za letošním nejlepším výkonem z Benešova. Můžu jen spekulovat o tom, co by bylo, kdyby nebyl vichr.
  5275m    31:55
10550m 1:03:03 31:08
15825m 1:33:37 30:34
21100m 2:06:30 32:53
26375m 2:40:10 33:40
31650m 3:12:46 32:36
36925m 3:44:10 31:24
42200m 4:14:38 30:28
Byla jsem v eufórii ze skvělého výkonu a všechno, co následovalo poté, tj. polévka v restauraci a vyhlášení, bylo pro mne jen příjemným zakončením našeho výletu. V autě na zpáteční cestě jsme pak poslouchali hlášení o vichřici na Opavsku a byli rádi, že na nás nic nespadlo. V noci, kdy jsme se vrátili do zasněženého Karlovarského kraje, jsme zažili teplotní šok, u nás bylo -6 stupňů.
Pořád mi ale vrtá hlavou, proč někomu dojde energie takovým způsobem, že závod zabalí. Já to nikdy nezažila. Když cítím úbytek energie, hned se trochu najím, nebo si dám cukřík (ten nosím pořád v kapse). To běháte maratón bez doplňování energie v průběhu závodu? Nebo rozběhnete rychleji, než na co máte? Předem díky za vysvětlení.
Výsledky.
Fotek z naší autorské dílny tentokrát moc není. Ale fotky jsou tady, tuhle, tu i onde.
lady koyama

9 komentářů:

  1. Mně když dojde energie, tak je to proto, že nemůžu jíst a navíc zvracím :-))). Prostě nic nemůžu polknout, ani cukřík. Tak to asi nemůžeš pochopit, protože tobě chutná vždy.A moc gratuluji ke krásnému výkonu. Kdyby se běžel ještě třetí maraton, tak to snad dáš pod 4 hodiny.

    OdpovědětVymazat
  2. Hlavně obrovská gratulace. Dva maratony za sebou a ještě zrychlit v tom druhém. Takových je výsledcích mínimálně. Smekám.Ad poslední odstavec, energie...Zažil jsem energetickou krizi na svém prvím 1/2M. Od té doby si dávám pozor a beru sebou na delší běh energii - gel,mysli,...Pokud se myslí tím vyčerpáním energie myslí \"hlaďák\", tak to je na zabalení. jakmile se projeví, tak to je konec. nepomůže ani svěcená voda.Ale to mluvím o max. jednom maratonu. Co se děje druhý den při maratonu, to netuším.

    OdpovědětVymazat
  3. to pavli: Viděla jsem tě na 24 hodinovce v Kladně a i na 12 hod. ve Stromovce a jestli tohle zažíváš i na maratonech, tak máš můj velký obdiv, že se stavíš na start dalších a dalších.

    OdpovědětVymazat
  4. gratuluju, moc, dva maratony den po sobě, to je pro mě nepředstavitelný výkon.

    OdpovědětVymazat
  5. to dan67, dewberry: Díky.Já jsem měla největší problémy, když jsem začala běhat maratóny po porodu. Potřebovala jsem běhat s něčím v žaludku, jinak se mi dělalo špatně. Jenže někdy se mi udělalo tak špatně, že žaludek nic nechtěl přijmout, paradoxně přesto, že vlastně něco chtěl. :) Nicméně jsem k takovému hlaďáku, že bych musela skončit, nedospěla. Výrazné zpomalení zatím vždy stačilo.

    OdpovědětVymazat
  6. V neděli jsi běžela moc hezky, alespoň mne se zdálo, že máš mnohem lehčí krok než v sobotu. Lepší druhý maratón jako první je super, máš můj obdiv a gratulaci.

    OdpovědětVymazat
  7. Taky se mi Štefane i pocitově běželo v neděli o poznání lépe. Zato teď je to hrůza. Odpajdala jsem dva krátké tréninky a jsem nucená dát pauzu. Bolí mě lýtko a vypadá to, že mi dost naruší přípravu směrem k útoku na čtyřhodinovou hranici v lednových Budějovicích.

    OdpovědětVymazat
  8. Dášo, neházej flintu do žita předem. On ten odpočinek ti naopak může pomoci a 4hodinová hranice padne. Teď máš hodně naběháno...

    OdpovědětVymazat
  9. Pavli díky za podporu. Flintu do žita ještě neházím, ale pomalu mi v ní ubývají patrony.

    OdpovědětVymazat