středa 7. dubna 2010

Rožmitál-Březnice aneb Co se stane, když mozek přepustí vládu nad tělemsádlu

Kromě Novoročního běhu okolo Lokte jsem se letos zatím zúčastnil pouze nových závodů. Tedy nemám možnost jistě depresivního srovnávání. I na právě uplynulý víkend jsem naplánoval jednu takovou, pro mne zbrusu novou akci. Běh z Rožmitálu do Březnice.
Silniční desítka, která má start o 62 metrů výše než cíl se zdála pro splnění mého plánu nejlepší volbou. Plán zahrnoval jednotlivé kilometry v tempu zhruba 4:25 s tím, že vprostřed závodu půjde plán plnit o něco hůře, a tak se výsledný čas zastaví někde okolo 45 minut.
Před půl jedenáctou stojím na startu v Rožmitálu a nasávám atmosféru. Je to zapotřebí. Nějak jsem poztrácel takovou tu jistotu, kterou jsem okolo závodů míval. Zapomínám si doma věci, nezjistím si, kde je start či prezentace, opomenu se podívat, do kdy se na místě můžu prezentovat a jiné podobné lahůdky, které jsem měl několikaletým pravidelným závoděním dokonale zažité.
Jak tak nasávám (tedy tu atmošku :), kdosi mi šlápne na nohu. Vzhlédnu a vidím omlouvajícího se "Mirečka" Serbessu. Říkám si, třeba je to pro štěstí. :) Jak ale brzy zjišťuju, moc štěstí mě v tomhle závodě nepotká. V půl jedenácté vyrážíme vstříc deseti kilometrům na cestě do Březnice.
Už jsem psal výše, že bych se měl pokusit držet tempo okolo 4:25 na kilometr. To se mi také podaří. Ovšem až na druhém kilometru. Ten první vystřihnu za 3:59. Jenže je vystřižený z hodně chatrného materiálu. Ano, můžu si namlouvat, že jsem si alespoň dokázal, že stále umím běžet kilometr pod čtyři, že byl vlastně celý první kilometr z kopce, že takový přepálený 1.kilometr nemůže mít až takový vliv na další průběh závodu, že, že, že...či spoustu jiných hypotaktických spojek. Jenže ve skutečnosti  musím zmínit jedno: "Jak jsem tlustej, tak jsem blbej! Kdyby se alespoň ten tlustej trouba na startu nestavěl do druhý řady!" :/
V průběhu třetího kilometru poznávám, jak moc takový jeden rychlý, euforický, nebolestivý kilometr ve skutečnosti bolí kilometrů osm. Začínám pomalu ale jistě umdlévat. Ženou se přede mne davy běžců a běžkyň... Nu, dobrá. To je asi až moc přehnané, ale skupinky to jsou. :) Naštěstí pořadatelé milosrdně vynechali označení třetího a čtvrtého kilometru, anebo je stejně tak milosrdně přehlížím. Na pátém kilometru jsem za 23:07. Pravda. Během osmi set metrů mezi 2,6.km a 3,4.km bylo nutno vystoupat 38 výškových metrů. Ovšem i přesto je mezičas v půlce, ale hlavně zpomalení doslova příšerné.
Pak už je to se mnou jako s tratí. Jde to pořád z kopce. Nohy by mohly, ale připadám si, jakoby mi nějaký silný kuřák ukradl plíce a nechal mi tam ty své (nebo tam možná nenechal vůbec nic). Trochu mě tedy udivuje, že i v tomhle mém stavu, občas najdu jednotlivce, kteří dokázali přepálit ještě víc než já. Protože i při mém plouživém běhu (6.kilometr za 4:48) předbíhám někoho, kdo se ještě před pár stovkami metrů pohyboval daleko přede mnou či mě dokonce předběhl se zmiňovanými davy běžců a běžkyň.

Ještě v průběhu sedmého kilometru se pokouším vybojovat alespoň výsledek, který by (v nejspíš divokých snech) vybájenou čtyřicet pětkou začínal. Na sedmém (4:42) už tuším, že tento boj je marný. Když k tomu pak přidám ještě osmý kilometr za téměř 4:55, není už o čem mluvit. S ohromnou úlevou vítám ceduli s nápisem Březnice. Devátý kilometr zvládám za 4:34 a o finiš už se ani nepokouším. (Přestože doběh je na stadionu a na těch já se vždycky předváděl. :) Do cíle dobíhám v čase 46:44. Jedno se stalo tímto výsledkem jasným. Příští víkend se přes půl republiky do Nasavrk na patnáct kilometrů trápení harcovat nebudu.
Při výklusu přemítám nad tím, jak velké moře práce mě ještě čeká, aby ty výsledky za něco stály. Hlavní bude shodit nějaký ten kilogram, protože důkladnou analýzou výsledků a mé hmotnosti v době jejich vzniku jsem dospěl k názoru, že jeden kilogram váhy může u mne dělat i 2 vteřiny na kilometr. Takže teď si jdu dát čokoládového velikonočního zajíce, abych měl na to hubnutí dost síly. :)
koyama

3 komentáře:

  1. koukám, že už jsi zase ve formě....počítáš a plánuješ jako vždy :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Hlava by ve formě byla, teď ještě to tělo. :o)

    OdpovědětVymazat
  3. dobrej přepočet1 kilo 2s na kilák. To by mohlo značit veliké rezervy i u mne:-). Děkuji za inspiraci pane kolego.

    OdpovědětVymazat