pátek 8. října 2010

Waldsassen Stadtlauf

Těžko se mi to přiznává, ale občas je mi z mých momentálních výkonů trochu stydno. Co se tedy takhle jednou skrýt? Skrýt se mezi hobíky, kteří neumějí česky? Skrýt se sice  v nevelkém, ale oproti regionálním běhům početném davu?
Vypravil jsem se tedy 2.10. proběhnout se okolo Waldsassenské baziliky. Hned na úvod mě mile překvapilo, že jsem nemusel platit 2 Euro navíc za pozdní přihlášku. Přihlásit se dopředu bylo potřeba do 25.9., já se rozhodl až 29.9. Přesto jsem na místě zaplatil jen 8 Euro. Oproti záloze 5 Euro jsem dostal čip. Ten jsem nejdříve neprozřetelně umístil na nohu, ale brzy nám bylo vysvětleno, že patří na pravou ruku.

Start samotného závodu je nedaleko baziliky. U startu je velký stan, kde je možné si zakoupit občerstvení nebo také starší trička závodů za 1 Euro. Protože jsem viděl odnášet opravdu malá trička, hledám nějaké pro Matouše. Bohužel nejmenší už jsou jen pro sedmileté.

Tak jak jsem byl nadšený z toho, že nemusím platit nachmeldung, už se mi nelíbí to, jak se tu závody vlečou. Původně měl být start v půl jedenácté, takže jsme dorazili po deváté. Nakonec, ale první dětský běh startuje až po jedenácté a my vyrážíme na trať až před dvanáctou.

Sotva odstartujeme, rozprší se. Jen lehce, ale celý den to vypadalo, že by si snad slunce i dalo říct, ovšem jako naschvál je nahoře potřeba cosi vyždímat právě při našem běhu. Hned od startu se klesá, takže je mi jasné, že hlášky loňských účastníků o úplné rovině nebudou zcela pravdivé. Paradoxně dolů sbíháme téměř jednotlivě a až na rovině se seběhneme v malou skupinku. Pár Němců, já a Milan R. Pár Čechů se tu vzhledem k zařazení tohoto závodu do Ligy KV kraje přeci jen objevilo.

Vyběhneme z města a trať je celkem dlouho víceméně rovinatá. Ve skupince se nijak zvlášť nepracuje, většinou jsem na čele a to se mi moc nelíbí. Trochu fouká, a tak bych se chtěl taky na chvíli schovat. Zpomalovat se mi ovšem nechce, takže když probíháme okolo jeskyně Lourdes, mírně zrychlím. Postupně ztrácím jednoho sputnika za druhým a když vyběhneme mírný ale zákeřný kopeček zpět k městu a seběhneme do parku, už jsem víceméně osamělou družicí. Naopak se pomalu dotahuju na dvojici přede mnou. Cílem prvního 4,6 km dlouhého okruhu probíhám za 20:19.


Dám si za cíl tu dvojici dotáhnout, a to se mi brzo také daří. Chvíli běžím s nimi, ale nějak vadnou, zezadu se na nás dotahují a tak se nechám "v Lurdech" znovu trochu nakopnout. Tentokrát se mi ale chlapíky setřást nepodaří. Kolem statku se znovu blížíme ke zrádnému kopečku. Tam naopak nastupuje jeden z dvojice Němců. Rád bych se ho udržel, ale momentálně mě přepadla lehčí krize, takže nemám šanci. Snažím se alespoň moc neztratit, což se ukazuje jako dobrý nápad. Na konci seběhu k parku je mi totiž jasné, že se Němec nástupem v kopci utavil snad víc než sýr Maratonec. Na cestách klikatících se parkem ho dotáhnu a na svých zádech k němu přivedu i dalšího z dvojice Němců. Oba se za mě schovají. Vím, že do cíle už zbývá sotva pětistovka, přede mnou se otevírá šance dostihnou ještě jednoho běžce, ale finišovat si stále netroufám. Ještě čeká prudká zatáčka na mokrých kočičích hlavách. Poslušně tedy počkám a protahuji krok až po průběhu zatáčkou. Dusot za mnou je neklamným znamením, že se mě dvojička zahraničních sousedů pokouší dostat. Jenže tady mě nikdo nezná, kdyby znal, možná by věděl, že na to je potřeba vytáhnout těžší kalibr.

Zrychlím tak, jak je to potřeba k udržení mé současné pozice (na toho přede mnou už prostě nemám). Přesto vběhnu do cíle v takové rychlosti, že mi pořadatelé málem vykloubí už tak pochroumané pravé rameno. Je totiž zapotřebí přiložit na ruce připevněný čip přímo k napevno umístěnému snímači v cíli. Trochu nablblý systém odečítání času.

V cíli jsem za 40:48,6, druhé kolo tedy za 20:30. Jsem spokojený, vytvrdnutí se nekonalo a s tempem 4:26/km bych se ani skrývat nemusel. Škoda, že tu nenaměřili desítku.

Jdu vrátit čip a vyzvednout funkční triko, které bylo v ceně startovného. Neprozřetelně nahlásím velikost trika a jsem hned odesílán s čipem k jinému stolku, kde vracejí čipy Češi za stovku. Jenže já zaplatil 5 Euro. Jak jen to vysvětlit, když německy neumím kromě pozdravu, žblebtnout zhola nic. Dáša, která by mi to domluvila, někde v davu. A tak prostě vítězím svojí asertivitou. Jen tam tak stojím, nic neříkám, ruku nastavenou, až to pořadatelku prostě přestane bavit a to pětieurovku mi dá.

Vyhlášení je naplánované na 15:30, zase to německé otálení a protahování. Já však na něj čekat nemusím. Sic jsem se umístil skvěle. Páté místo v kategorii z 19 borců a v absolutním mužském pořadí dokonce 15. z 51.

Co dodat? Pořadatelsky byl závod zvládnutý na velmi vysoké úrovni. Snad jen kdyby se Němcům ten program tak šíleně nevlekl. Trať pěkná, značení bez kazu, na sporných místech pořadatelé. Určitě bych pořídil jiný čipový systém, protože vykloubených ramen z finišů tu dnes muselo být více. Funkční triko potěšilo, i když i těch už začínám mít doma celkem dost. Za dvě stovky ten závod rozhodně stál.

A ještě jeden dodatek: Druhý den jsem se vypravil do Jáchymova na běh Okolo Panorámy. Původně jsem si chtěl prostě rychleji klusnout, ale nedalo mi to. Zazávodil jsem si i v tomto těžkém krose a na konci jsem byl spokojený z vývoje závodu. Většinu z těch, kteří mě před pár týdny jednoznačně poráželi, jsem nechal za sebou. Myslel jsem si, jak jsem nepádil, ale čas v cíli mi trochu toho nadšení sebral. Absolutně nejhorší výkon ze všech mých sedmi startů zde. Na druhou stranu tři závody v jednom týdnu, notabene čtyři v osmi dnech. Kdy se mi tohle naposledy povedlo?

Výsledky Waldsassen.
Výsledky Jáchymov.
Fotografie.

koyama



2 komentáře:

  1. Pozoruju, že už zase lítáš:-) A s tím časovým rozvrhem se koukám u Němců nic nezměnilo.....vloni jsme tam na vyhlášení vítězů po půlmaratónu čekali snad 3 hodiny a pak nás ještě další půl hodinu zdržel Manfred, když se jim tam cpal při vyhlášení do jiný kategorie:-)

    OdpovědětVymazat
  2. S lítáním bych byl opatrnější, to teprve až si pořídím letadlo. :)To německé protahování se mi zdá jako jediná zásadní vada na jejich bězích. Klidně bych jezdil na příhraniční běhy častěji, o tolik dražší než tady u nás to není. Ale čekat dvě nebo tři hodiny než se dostaví starost(k)a....

    OdpovědětVymazat