pátek 16. listopadu 2007

Zámeckými parky II

V neděli leží na silnicích hnusná břečka a z nebe lije, jakoby obru Koloději prasknul hydrovak. Přesto několik skupin tvrďáků z Karlovarského kraje doráží do Klášterce nad Ohří na Běh zámeckým parkem. Cesty jsou o dost lepší než v Ostrově, ale stejně to nebude žádná procházka (zámeckým parkem) růžovým sadem.
Opět nejprve běží Dáša. Ženy běží žlutý, fialový a opět žlutý okruh. Celkem 3250 m (řekl bych, možná i více). Dáša tady má soupeřek výrazně více. Ovšem soupeřka, kterou poráží ve strmě kopcovitém finiši je v kategorii, do které Dáša bude patřit až příští rok. Po doběhu mě varuje, že na mě nečeká jen krpál na konci žlutého okruhu, ale že pořadatelé nastražili něco podobného i do kola fialového, jen to prozatím milosrdně kryjí stromy.

Předáme si kočárek i se spící nádivkou a po krátkém rozklusání je tu start všech mužských kategorií. Jako bonus dokonce přestává pršet. Chlapi běží tři fialové a dva žluté okruhy. Má to být 6550 m, ale stejně jako ženská trať, i naše se mi zdá delší. Start je pro mě nepříjemně z kopce. Seběhy jsou jediná místa na běžeckých tratích, které mi momentálně jdou, a tak na sebe přepálení nenechá dlouho čekat. Snad se do důchodu stihnu poučit. U řeky se trať narovná a já už bych nejraděj skončil. Přeskakuju a obíhám louže a naštěstí nejsem sám. Běžíme ve třech. V protisměru míjíme běžce, kteří mají v nohách o něco víc metrů než my, ale už je tu otočka kolem keříku s mírným kopečkem a vracíme se zpátky, když v tom.... V parkovém stromový ukrytý číhá výše zmiňovaný kopec. Naštěstí to trápení netrvá dlouho. Při představě, že se tudy poběží ještě dvakrát, mi však není zrovna do skoku. Promotáme kousek parku, co jsme vystoupali, zase sestoupáme a běžíme k cíli.

Žlutý okruh neměří ani polovinu fialového. Na žluté předbíháme jednoho ze soupeřů, který přepálil evidentně více než já. Nikdy bych nevěřil, že to ještě lze. Dole u řeky se Olda rozhoduje utrhnout z naší skupinky. Dnes ne, říkám si. Nějak se mi podaří akceptovat jeho zrychlení. Už dávno neobíháme louže. Olda si v jedné vykoupe nohu skoro až po lýtko. Všechny můžeš vymést, povoluji si, ale tuhle musíš v příštím kole oběhnout. Olda nás mezitím dotáhl na dvojici před námi. Kopec vystoupáme už spolu. Zdá se příkřejší, ale kratší než je ten fialový.

Opět seběh k řece, dlouhá rovina až k otočce. Louže nelouže. Na otočce se Olda chytne keříku a obtočí se kolem něj jako had. Hned musím dohánět třímetrovou ztrátu. Naštěstí to stihnu ještě k úpatí kopečku. Nahoru vysupíme ve čtyřech a za chvíli je tady (alespoň pro mě) spásný sešup. Za zatáčkou už jen mírné stoupání do cíle dalšího okruhu.

Finiš v zámeckém parkuOpět nás čeká žluté běhání. Rovina, seběh, zatáčka, rovina. Elegantně se vyhýbáme hektolitrové louži. Olda z leva, já zprava. A opět krpálek k cíli.

V seběhu na začátku posledního (fialového) kola se nějakou podivnou shodou okolností ocitám na čele naší skupinky. Na rovině podél řeky ale nastoupí jeden ze členů této skupinky. Je to Tudy, jak se později v cíli ujišťuju. Pokusím se jeho nástup zachytit, ale je to pro mě spíš předčasný finiš. Po pár stovkách (maximálně pár :o) metrů to vzdávám. Je tu poslední otočka kolem keříku. Zkusím se taky chytit a obtočit. Ale keřík mi trochu připomíná žužu. Málem sebou fláknu o zem. Tohle se holt musí umět. Pokusem o zachycení Tudyho nástupu jsem alespoň setřásl jednoho ze soupeřů. Ovšem Oldu stále slyším za sebou či dokonce vidím vedle sebe. Pokusím se to pustit v závěrečném seběhu, ale výrazný náskok si neudělám. Olda se stále drží. Je bývalý sprinter, jednoduché to nebude. Proto se rozhodnu zafinišovat ještě před cílovou rovinkou. Olda zrychlení neakceptuje, dobíhám patnáctý. Můžete si říct: Vždyť Olda je jiná věková kategorie. Já vím, ale mě jako hobíka potěší každý skalp. Zvlášť, když mě ten skalp den předtím nemilosrdně roztrhal na kusy. :o) Navíc už jsem mnohokrát poznamenal, že soupeřím napříč kategoriemi.

A jaké je mé zhodnocení tohoto víkendu: Můj odraz ode dna nebyl mohutný, ale důležité je, že byl. Navíc by se dalo říct: dva osobní traťové rekordy. ;o) Teď mě čeká ještě rozloučení se sezónou o příštím víkendu na Karlovarském krosu, a pak skutečná (zhruba) třínedělní uzdravovací běžecká pauza.

Jejda! Není tady někdo grafoman? :o) Pro ty, kteří se dokázali prokousat (oběma díly) až sem, je tady za odměnu odkaz na pěkné fotky, dokumentující "báječný povrch a příjemné počasí" v Ostrově. A také odkazy na výsledky z Ostrova i z Klášterce.
koyama

9 komentářů:

  1. TO KOYAMA:Pěkně jste si to užili. Škoda že jsem dopadl, jak jsem dopadl...

    OdpovědětVymazat
  2. Njn, mně se to zdálo nějaké divné, dva závody na jednom místě. Ale to je Čeněk. Jednou se nám podařilo přijet do Kadaně na závod ZBP úplně zbytečně. Byl přeložen o týden později. Kadaňští to věděli, ale nikdo jiný. Od té doby mu raději před každým závodem volám nebo mailnu, abych nejel zbytečně.Ale co ještě si zaběháš a po noční by to stejně asi byla dřina, ne?

    OdpovědětVymazat
  3. Hezké fotky. Ostřílení borci v dlouhém, mladé slečny v krátkém. Asi otužilejší:-)

    OdpovědětVymazat
  4. To Koyama:Jojo po noční my vychází dost běhů ZBP v Kadani. Takže si to pěkně oddřu. Dle mého názoru by se měla běžecká veřejnost dozvědět včas všechny změny startu, no ale to tady nevyřeším...

    OdpovědětVymazat
  5. ->vefis:O to větší spokojenost bude, když se ti povede zaběhnout.A změny startu tady opravdu nevyřešíme. Jedině tlačit na pořadatele. Jenže si nejsem jistý, jestli by se to v tomhle případě neminulo účinkem.

    OdpovědětVymazat
  6. Jirko,myslím, že tvoje komentáře běhů na konci Ligy byly přímo skvělé a díky, že mě ještě považuješ za soupeře. Olda D.

    OdpovědětVymazat
  7. Oldo, díky za všechny Tvoje komentáře. Tenhle mě ovšem obzvlášť potěšil. Jirka

    OdpovědětVymazat