úterý 21. října 2008

Vyloučen ze třetí třetiny

Do Drážďan nakonec neodjel ani jeden z nás. Dáše se samotné nechtělo a mé lehké váhání drtivě rozhodl úporný zánět mandlí. Tedy jedné, konkrétně levé mandle.
Dva dny jsem "statečně" překonával bolest, ale třetí den jsem po bezesné noci musel navštívit mnou neoblíbenou instituci praktické lékařky. Ta se mi podívala do krku a pravila: "Nó, pěkný. Něco takového už jsem tu dlouho neměla!"
Vždyť ano. Když mám něco já, je to vždycky nějaký extra speciál. S banalitou k lékařům nechodím, i když se mi to mnozí z nich snaží namluvit.
"Okamžitě nasadíme antibiotika a kupte si ještě Stopangin ve spreji kvůli dezinfekci. Přijďte za dva dny! Je před víkendem a já se bojím, že se Vám tam udělá absces, který budeme muset říznout, aby vytekl hnis."
Super! Já vím, že jsem si v předchozích dnech vinou bolesti přál, aby mi ten krk uřízli. Jenže já to zas tak vážně nemyslel!
"Kdyby se ta uzlina ještě zvětšila nebo se objevily teploty ke čtyřicítce, okamžitě na pohotovost!!"
Už dva dny jsem se pořádně nevyspal. A tahle informace mi tedy zaručeně klidný spánek nenavodí.
Nu což, vyzvednu léky a v mezidobí pulsující bolesti krku, tahavě vystřelující až do ucha, si chvíli v duchu popláču nad opětovně zrušeným startem v Drážďanech. Tenhle závod (ať už půlmaratón nebo maratón) mi osud evidentně nepřeje. Do říjnových Drážďan jsem se totiž letos neúspěšně chystal již počtvrté za sebou. Poprvé mi na poslední chvíli vybouchl odvoz. Podruhé jsem měl klasickou podzimní virózu, při které zásadně neběhám. Natož tak těžké závody, jakými půlmaratón nebo maratón jsou. No a loni jsem přes bolest holení nedokázal uběhnout více než nějakých 12 či 13 kilometrů.
A letos místo sukcesu absces. Ale abych případné čtenáře dlouho nenapínal a hlavně neuváděl v omyl. Nakonec pokrytí antibiotiky stačilo na vyléčení a nebylo zapotřebí žádného řezání.
Ovšem k tomu všemu se přidala ještě další komplikace. Po příchodu od lékařky domů jsem na sobě našel přisáté, mírně nacucané klíště v lehce zanícené ráně. Protože jsem od pondělka vzhledem k výše zmíněné události prakticky nebyl venku a když, tak jsem chodil zásadně po chodnících, bylo klíště, které jsem odsoudil k smrti žehem, buď benešovské nebo chodovoplánské. Domů jsem ho tak nejspíš přinesl na oblečení, které jsem, bohužel, použil v týdnu znovu. Já teď budu doufat v dobré. Další nákaza už by mě srazila úplně.
Výsledky řádění desítek milionů měrných jednotek antibiotika jsou na mě znát už teď a netroufnu si představit, jak to bude vypadat někdy na konci týdne, kdy mám povoleno začít běhat. Sezóna je prostě u konce a jen se pokusím absolvovat nějaké závody, abych překonal ten svůj stokrát omílaný rekord v počtu absolvovaných závodů za kalendářní rok. Nejlépe, abych se přiblížil někam k šedesáti závodům, aby mě v příštích letech nechával tenhle výkon chladným a nepřitahovalo mě jeho překonávání.
Jedinou světlou chvilkou mé nemoci tak nakonec je skutečnost, že jsem si konečně našel čas k uspořádání své sbírky čajových přebalů.
koyama

4 komentáře:

  1. Desítky milionů měrných jednotek antibiotik by měly zabrat i na případné borelie trpělivého klíštěte. Doktorce bych se o tom při kontrole asi zmínil, možná Ti preventivně prodlouží dobu s antibiotiky.Rychle se uzdrav, abys mohl v mírnější intenzitě pokračovat v tomto rekordním ročníku.

    OdpovědětVymazat
  2. Doktorce jsem se zmínil (dokonce i překontrolovala, jestli jsem klíště skutečně vytáhl celé). Antibiotika by mohla prý zabrat i na případnou boreliózu, ale primárně se na ní používá jiný druh antibiotik, a tak účinnost těchhle není v tomto směru zaručena. A navíc, bohužel, existuje ještě horší onemocnění, které ixodes přenáší. Jak říkám, doufám, že tohle klíště bylo čisté.A díky za přání. Zdá se, že zánět už jen lehce doznívá. Ovšem únava je větší, než bych předpokládal. Možná jsou taky trochu na vině právě antibiotika.

    OdpovědětVymazat
  3. Přeji brzké Ti uzdravení. Doufám že do tvého uzdravení trochu natrénuji a budu s tebou moci bojovat. I když silně pochybuji, máš tento rok opravdu dost naběháno a docela slušně ti to sviští.

    OdpovědětVymazat
  4. No...ke svistu bych své letošní běhání zrovna nepřirovnával :o) (hlavně právě proto kolik mám natrénováno, bych očekával větší svištění :o), ale když to říkáš...Určitě se ovšem na nějakých závodech uvidíme. Kadaňský ZBP bude dokonale zapadat do mého letošního (už jediného) cíle - do rekordu v počtu absolvovaných závodů za rok.

    OdpovědětVymazat